V Česku a Německu začalo očkování proti koronaviru. Vy jste se v Kolíně nad Rýnem vydal po stopách zakladatele BioNtechu, imigrantovi tureckého původu Uguru Sahinovi, který absolvoval v roce 1984 tamní gymnázium. Podařilo se vám zjistit něco, co dokresluje osobu či medicinské pohnutky osobnosti, jež stojí za vakcínou, kterou už i Češi znají?

Díky německému tisku se už i u nás ví, že Ugur Sahin, kterého nikdo neznal moc ani díky jeho výzkumu terapie proti rakovině, se z Turecka ve čtyřech letech přestěhoval za svým otcem, který byl gastarbeiterem v závodu Ford. Do západního Německa tehdy přijížděli za prací chudí lidé z Turecka, Itálie, Řecka, Portugalska.

Do gymnázia v Kolíně, kde Ugur Sahin maturoval a poprvé mluvil o tom, že bude lékařem a vědcem, jsem se vydal osobně. V Kolíně nad Rýnem žiju během svých německých pobytů už přes 40 let a moje dcera zde pracuje jako kadeřnice, tedy ovšem v současné době kvůli lockdownu ne.

Škola je trochu zastrčená, příchozí cesta je z Friedrich-Karl-Straße, odkud musíte zajít do malé slepé uličky Castroper Straße, kde sídlí gymnázium Ericha Kärstnera. Ugur zde byl jedním z nejlepších žáků maturitního ročníku 1984.

Mimo to je to ve čtvrti Niehl, tedy zároveň v blízkosti závodu Ford, kde právě Ugurův otec pracoval. Je to kousek od řeky, od historického centra.

V České republice, pokud se někdo zabýval „příběhem“ Ugura Sahina a jeho ženy, se psalo především o tom, že i jako miliardář stále jezdí do práce na kole a že spolu s manželkou jsou příkladem úspěšných imigrantů v hostitelské zemi. Podařilo se vám zjistit něco, co dokresluje osobu či medicinské pohnutky osobnosti, která stojí za vakcínou, s jejíž aplikací se už začalo i u nás?

Překvapivě ze samotné školy ani moc ne, i když úspěch zdejší návštěva měla, což ještě zmíním... Vím každopádně asi víc než škola, která přitom vyjádřila přání, kdyby ji její absolvent, dnes miliardář a tvář proticovidové vakcíny Uguir Sahin, navštívil… 

Snažil jsem se mnoha způsoby oficiálně ve škole něco zjistit, ale v Německu zřejmě věci kolem „matrik“ nefungují jako u nás. Věděl jsem, že na gymnáziu dnes matematiku a sociální vědy vyučuje pan Althans, někdejší spolužák Ugura Sahina. Po maturitě se prý dvakrát či třikrát ještě viděli, ale později, jak to tak v životě bývá, se jejich životní cesty rozdělily, takže si „sešli z očí“. Všichni zmiňují hlavně hrdost a že jeho příběh může posílit povědomí a snahy být lepším, zvláště v současnosti by to mělo být na denním pořádku.

Pár set metrů od gymnázia sídlí redakce, jejímž členům se podařilo osobně mluvit s několika lidmi ve škole, kteří si dle svých slov drží Ugura Sahina v těch nejlepších vzpomínkách. Napsali pak mimo jiné, že si vzpomínají dodnes na oslavu maturity, kde zazněla jedna hláška, která má dnes – kdy je z něj vědec hlavně v onkologickém oboru – o to větší význam. Někdo tam totiž řekl „Proč bychom měli skončit s kouřením, když Ugur jde studovat medicínu. Takže nás se rakovina netýká, když on proti ní vynalezne lék“.

K tomu, že se věnuje onkologickému výzkumu, tedy skutečně došlo. V kolínských novinách Express také prostřednictvím jeho vrstevníků vzpomněli, že byl výborným hráčem fotbalu. Každý, kdo ho měl za protivníka, prý končil porážkou. 

Takže přímo z gymnázia jste odešel vlastně s prázdnou? Nemají tam dochovanou ani nějakou ročenku nebo slohové práce, které by se pana Sahina týkaly?

To ne. Udivilo mě to. Ale přáli by si, kdyby právě někdy dorazil osobně a popovídal jim, jaké to v roce 1984 na gymnáziu v Niehlu bylo. To bychom se dozvěděli asi nejvíce. 

Přesto ta návštěva nebyla marná. Období 80. let je zajímá i z jiného pohledu. 

Jak to myslíte?

Z mého zájmu měli radost. Bylo vidět, že mají eminentní zájem o spolupráci s českými gymnázii, potažmo o besedy, které jim mohu poskytnout jakožto člověk, který přednáší nejen německy, ale celkem v šesti různých jazycích, to je také šokovalo. Asi v 84. nebo 85. roce, tedy někdy v době, kdy Ugur Sahin byl maturantem, proběhl v Kolíně nad Rýnem teroristický útok u Spolkového úřadu pro ochranu ústavy (Bundesamt für Verfassungsschutz, zkráceně BfV), což je civilní vnitřní zpravodajská služba Německa.

Nabízel jsem jim i poznatky z totalitního režimu, protože mimo jiné západ nebyl de facto konfrontován s historií někdejší tajné policie Stasi a podobně.

Většina lidí o tom nic neví, ale jde o zajímavé poznatky. Ani v té škole plno věcí z této historie nevěděli.

Já když jsem do Kolína nad Rýnem před lety přišel, tak každý znal Karla Gotta a včelku Máju, ale jinak si mysleli, že Československo je ruská kolonie někde u Jugoslávie.

Chcete říct, že někteří netušili, že Československo je stát sousedící s jejich hranicí?

Opravdu někteří ne. Je to celkem zajímavý poznatek. Samozřejmě Bavorsko je o něčem jiném, ale lokalita Severního Vestfálska tam někteří vrstevníci v době, kdy mně bylo 22 let, se někteří takto vyjadřovali. Neříkám, že všichni…

A teď, jak jste zmiňoval před rozhovorem, se tam píše o tom, že nákazu jim přes hranice „zatáhli“ Češi...

Ano, německé noviny řešily, proč bylo nejvíce postižené právě Sasko. Domnívají se, že nákazu do regionu zanesli turisté z Čech.

A vy si o tom myslíte co?

Je to podle mě absurdní! Nevím, jestli si myslí, že to tam Češi přivezli asi vlakem nebo co… Oni psali, že Česko tedy bylo pandemií hodně „potrefeno“. Je podle nich možné, že se na podzim lokálně dostal virus přes hranice do Saska. Tam teď byla bašta nakažených.

Ale v Kolíně nad Rýnem reagovali na možnost o spolupráci s Českem, potažmo českými gymnázii, v klidu a bez obav?

Je to pro ně pobídka k dalšímu společnému učení. A být ctižádostivý v tom vzdělávání… Má v tom svou roli jak hrdost na jejich absolventa Ugura Sahina, tak celkově společenská situace během pandemie… Vyprávěl jsem jim, že jsem emigroval před rokem 1989 do Německa.

Myslím, že hlavně proto, jak jsou v současné době školy a kantoři vyhořelí kvůli lockdownu v obou zemích, je pro ně taková spolupráce určitý nový popud… Navázal jsem kontakt a teď jde o to, která příhraniční škola, ať střední nebo třeba gymnázium v Podbořanech či třeba v Kadani, toho využije, a tím oživí přeshraniční spolupráci. Podrobnosti se domluví nyní v lednu, pokud skončí lockdown...

Jinak mě mimochodem vlastně přijali dobře a slušně. Hned ve vestibulu se mě ujal jeden mladší učitel, který si mě všiml. Vůbec se nepodivoval, že se chci zajímat o jejich absolventa Ugura Sahina. Vzal mě do sekretariátu školy. Omlouval jsem se, že jsem přišel takzvaně v pracovním, protože jsem měl zrovna cestu kolem a narychlo, ale rád bych získal poznatky, které by mohly být přínosné pro všechny.

Na to, že jsem nepřišel obrazně řečeno v obleku, sekretářka mávla rukou, že to absolutně nevadí. „Přece když jste v práci, tak se nepůjdete kvůli tomu převléknout,“ podotkla. Je pravda, že v tomto směru v Německu k tomu přistupují asi trošičku jinak než u nás –  v Čechách je zažito, že když se jde k doktorovi, tak v pracovním ne, obléknete se na to… Ale v Německu: Jste nemocný? Ok, tak jste prostě tady, sem jste nepřišel na módní přehlídku, v pořádku.

Německé gymnázium poslalo ParlamentnímListům.cz po Miroslavu Šeflovi vytištěnou fotografii svého současného pedagogického sboru. Jde o přátelské gesto jako doklad zájmu o příští spolupráci.

U nás se psalo, že Ugur Sahin je v Německu považován doslova za superstar, s manželkou jsou populárním manželským párem s příběhem chudých imigrantů, kteří došli k pohádkovému jmění… Vnímá se to v Německu i jako takzvaně dobré body pro podporu imigrace? Například stránky Muslimské obce u očkování vakcínou vyzdvihují právě tohle, zdá se mi – napsali: „Vakcína proti covid-19 s 90% účinností je konečně tady. Zásluhu na jejím rozvoji má muslimský pár z Turecka, lékaři Ugur Sahin a Oezlem Tuereci."

Ano, ano, tak to je.  

Vzápětí poté, co se příběh kolem tvůrců vakcíny covid-19 dostal na veřejnost, kancléřka Angela Merkel začala Ugura Sahina významně vyzdvihovat. A dělali i společně on-line konferenci.

V jedněch novinách je například titulek, že „Merkel(ová) je hrdá na očkovacího génia“. Ugur Sahin je zobrazován spolu i se svou manželkou, imunoložkou, která pochází také z přistěhovalecké rodiny. 

Narozdíl od nás se ale v Německu podrobně psalo i o jejich spolupracovnici maďarského původu Katalin Karikó, která v roce 1985 odešla do Ameriky a vrhla se na záležitosti kolem modifikace ribonukleové kyseliny. Chodila i na pensylvánskou univerzitu. V roce 2020 byla její technologie použita ve vakcíně pro covid-19, kterou společně vyráběly společnosti Pfizer a BioNTech. Je za to nominována na Nobelovu cenu.

Miroslav Šefl přivezl do Čech noviny s několikastránkovým povídáním o „Popelce“ Katalin Karikó, která je dnes partnerem BioNtechu a Moderny: Desetiletí se protloukala s nízkým platem a dnes má podíly na BioNtechu, zhruba tři miliony dolarů licenčních poplatků získala ze svých objevů. Přesto i v současnosti vstává ve tři či ve čtyři hodiny ráno, aby mohla dlouho pracovat. Není podle ní většího bohatství než zážitek něco vynalézt a takovou zkušenost nezaplatí žádný peníz… To je volný překlad z německého článku o vědkyni, která stojí za průlomem v medicinské oblasti RBN kyseliny a imunity.

Jestli se o ní a těchto věcech vůbec v Čechách ví a píše, to nemám ponětí…

Víceméně se ve zpravodajských médiích píše zejména o Uguru Sahinovi a jeho ženě. Česká wikipedie u jeho jména zmiňuje i aktuální ocenění, která v roce 2020 získal, a to německou cenu za udržitelnost a britské Financial Times jej označily za osobnost roku. Zmíněna je i cena pro muslimy. V titulcích se objevuje slovo „imigrant“, ale oproti diskusím na sociálních sítích je to míněno podle mě jako faktická součást jeho příběhu, vzestupu.

Samozřejmě spousta lidí se úspěšně integrovala a lidé v Německu to tak vnímají. Řada přistěhovalců udržuje různé své kluby a enklávy. Skutečnost je ovšem taková, že tito lidé jsou už dnes braní jako domácí. Byť například ve své národnostní komunitě mluví původním jazykem. Německá média v tomto směru zviditelňovala i první Italy, kteří přišli. První gastarbeiteři v padesátých a šedesátých letech 20. století, kdy se prvně začali verbovat, tito pak přicházeli v další vlně, z Jugoslávie a podobně.

Jistě, jsou to emigranti, kteří se sem dostali za jiných okolností a v jiném období…

Ano. Vždyť i já sám jsem emigrant a se současnou imigrační vlnou to nijak nesouvisí.

Ugur Sahin nebyl předtím známý, až v souvislosti s vakcínou proti koronaviru. Jeden z německých textů i podrobně popisoval, jak Ugur Sahin vlastně na očkovací myšlenku přišel. Rozhodnutí padlo u snídaně. Popisovala to jeho manželka. 24. ledna jsme ráno udělali rozhodnutí, že okamžitě začneme. Její manžel na základě zpráv z Číny předpověděl, že i tady propukne pandemie. Všechny je prý zalarmoval a uvážil, že tohle má prioritu před dalším zkoumáním rakovinové terapie. A musí se hned začít pátrat po očkovací látce. 338 dní od snídaně ji máme.

A jak německá veřejnost tedy přistupuje k samotnému očkování?

Všichni byli smutní, že očkovací látky začaly přicházet až koncem roku, když jiné státy už je dávno měly…

A co tamní veřejnost zaskočilo, je, že první člověk z Kolína, první Němec, byl očkován v Anglii! Británie začala očkovat dřív, Amerika také... 

Celkově je patrná lítost, že dorazilo malé množství dávek, v té první várce asi jen tisíc do Kolína nad Rýnem. V tomhle bylo cítit velké zklamání lidí.

Dá se srovnat postoj k vakcíně Čechů versus Němců? Jsou tam „vstřícnější“ i přes všechny okolnosti, kvůli kterým třeba někteří očkování nezavedenou vakcínou naopak zatracují?