Úvodem předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský hovoří o vlastní zkušenosti s nátlakem týkajícím se samotného rozhodnutí soudu. Jeho rozhodování se prý za patnáct let nikdo ovlivňovat nepokoušel, protože si asi nikdo netroufl. „Nejednou jsem však od různých ústavních činitelů, prezidenta republiky nevyjímaje, dotazován, kdy již konečně v té či oné kauze Ústavní soud rozhodne,“ dodává.

Dodává však, že politici včetně prezidenta Miloše Zemana trpí nejspíše utkvělou představou, že předseda soudu může mít na soudní řízení jakýkoliv vliv a může například urychlit přijetí rozhodnutí. „To je nejen omyl, ale takové jednání by bylo zcela nepřípustné a protizákonné. Morální integrita soudců je ale tak vysoká, že česká justice v ohrožení není,“ je přesvědčen Rychetský.

Odmítl komentovat rozhovory, jež mezi sebou vedli jiní ústavní činitelé, považuje to za nevhodné. Avšak prozradil, že předsedu Nejvyššího správního soudu Josefa Baxu, který nastínil, že se jej prezident snažil přesvědčit, aby své podřízené donutil ke „správnému rozhodnutí“, považuje za uznávanou a důvěryhodnou autoritu v justici. 

A co říká na prezidentův zájem o živé kauzy? Vůbec jej to neřekvapuje. „Ani skutečnost, že si zcela neuvědomuje nevhodnost vyjadřovat k nim osobně nebo prostřednictvím svých úředníků meritorní stanoviska,“ uzavřel Rychetský s tím, že problémy české justice ani zdaleka nespočívají v podléhání vnějším tlakům, ale ve stále přetrvávající nejednotnosti judikatury ve složitějších kauzách a v nepřiměřené délce některých typů řízení.

Původní zdroj ZDE.