Tři a půl hodiny trvalo mimořádné jednání Rady ČT, o které požádalo předsedu Karla Nováka osm z osmnácti radních. Na pořadu byl jediný bod nazvaný „Zrušení pořadu 168 hodin generálním ředitelem ČT“. Jan Souček, který se jednání účastnil online, se ohradil proti názvu schůze, protože o zrušení nerozhodl on, ale programová rada České televize. Z jeho slov vyplynulo, že poslední kapkou pro zrušení pořadu byla bulvárem propíraná lascivní a intimní komunikace Nory Fridrichové s Markem Wollnerem. „Mě opravdu mrzí a zasáhlo mě, že pan generální ředitel, který tu komunikaci dnes komentoval, ji nazýval slovy intimní a lascivní. Každý, kdo se na tu komunikaci podívá, tak uvidí, že z mé strany o žádnou lascivnost ani intimitu nešlo.

Opravdu mě to mrzí, pane generální řediteli, z toho důvodu, že vy jste náš nadřízený, tenhle způsob, jakým vy jdete do mě i takto veřejně, mě mrzí. Já jsem měla i docela sevřené hrdlo v některých chvílích, nebylo mi to opravdu nijak příjemné. Tak to bude mít samozřejmě dopad na každého v České televizi. Tohle není prostě jen tak ledajaká věc. Moc dobře víte, a samotnému se vám to dělo s Markem Wollnerem též, že jsem se stala terčem jeho útoků. A jediné, co jsem v tu chvíli mohla udělat, bylo se bránit. Kauza neohrožuje a nepoškozuje Českou televizi. Také bylo hned po té kauze tím, že jsem zveřejnila celou pravdu. Co se týče toho, co dělám od té doby, co došlo ke zveřejnění konce 168 hodin, tak já jsem si uložila bobříka mlčení.

Snažím se bránit princip pravdy a novinářskou čest

S šéfkou naší komunikace Janou Mrákotovou jsem probírala hned ten den zveřejnění o konci 168 hodin, jestli chci být v tiskové zprávě. To jsem jí řekla, ať se nezlobí, že to nechci. Ale řekla jsem jí, jak to budu komentovat já, a to jsem dodržela. Pak jsem odjela s dětmi na prázdniny a začala se vršit kritika. V té první zprávě jste mě chválil, ale pak už jste mě chválit přestal. Stejně tak mí nadřízení a vaši podřízení začali kritizovat jak mě, tak i mé kolegy, začali jste hanět naši práci a uvádět faulové a nepravdivé argumenty. Omlouvám se, že používám takovou terminologii. A po pravdě řečeno, já si myslím, že jsem dělala naprosto správnou věc, že to se prostě musí.

Musí se bojovat za naši práci, která podle mého názoru nebyla tak hrozná, jak je teď líčená. Myslím si, že ta argumentace, takhle tvrdá a takhle nás odsuzující, se koná jenom z toho důvodu, že tím vysvětlujete konec 168 hodin, protože to dosavadní vysvětlení působí – řekněme – ne zcela pevně. A zdá se, že veřejnost má trochu problémy ho přijmout. To je pouze můj postoj, ale chci říct, že já bych jinak v žádném případě nevystupovala vůči České televizi. Doufám, že nevystupuji vůči České televizi, ale snažím se bránit princip pravdy a snažím se bránit novinářskou čest. A domnívám se, že to je i má povinnost,“ prohlásila Nora Fridrichová na závěr mimořádné schůze, protože se jí od radních dostalo výsady posledního slova.

Tribunál či soudružský soud se nakonec konal

Už v průběhu úmorného jednání, kde se chytalo za slovíčka a argumentačně se motalo v kruhu, se jeden z nejhorlivěji diskutujících radních, Tomáš Řehák, dožadoval, aby Nora Fridrichová mohla vystoupit při projednávání bodu, který se jí přímo týkal, když už je v zasedací místnosti přítomna. Jeho kolegyně Milada Richterová dokonce chtěla bývalé moderátorce 168 hodin pokládat otázky. „Vy z toho chcete dělat tribunál,“ reagoval Jan Souček na dotaz předsedajícího, zda souhlasí s tím, aby jeho podřízená mohla vystoupit. „Jsem proti tomu, dělat z toho soudružský soud,“ přidal se radní Jefim Fištejn.