Několik poznámek pro rádoby historiky Ukrajiny:

1. V životě jsem nevinil všechny Ukrajince za to, co způsobili Banderovci, UPA, SS divize Galicia a jednotky pomocné policie v době německé okupace Ukrajiny. Je urážkou Ukrajinců, které se dopouští mí kritici, že přes to, že jsem to ve svém články výslovně uvedl, považují Ukrajince a ukrajinské nacisty za jednu skupinu, mezi kterou nerozlišují.

2. Věřím v právo Ukrajiny a Ukrajinců na samostatnost. Věřím ale, že totéž právo mají ukrajinští Rusové a jiná etnika. Nevěřím, že někdy, jako v případě Kosova, rozhoduje princip sebeurčení národa a jindy striktně hranice stávajícího státu. A upozorňuji, že pokud konečným a jediným kriteriem má být zachování územní celistvosti původního většího územního celku, pak je ilegální i vznik USA a dokonce i Československa. Nevím o tom, že by se v těchto případech konala nějaká referenda a že by jejich dosavadní vládci souhlasili s jejich odtržením. Krymští Rusové mimochodem chtěli uspořádat referendum již v devadesátých letech, Kyjevská vláda jim to nepovolila a referendum neuznala.

3.Věřím v právo Krymských Rusů na sebeurčení a to i když je vyjádřeno jako právo vrátit se do Ruska, kam historicky patří, nelíbí se mi, že jim je toto právo upíráno. Byli v roce 1954 "darováni" moskevským diktátorem ukrajinského původu jemu podřízenému satrapovi v Kyjevě. Země, města, stavby, lesy, pole dobytek, muži, ženy i děti. Pokud někdo schvaluje to, že živí lidé mohou být darováni jako kusy dobytka, pak se měl narodit daleko dříve, byl by docela dobrým otrokářem. Pokud by neměl smůlu a nebyl otrokem.

4. Nikdy jsem nenapsal a je zajímavé, že mí kritikové neumí číst, že Ukrajině vládnou nacisté, nebo snad že všichni Ukrajinci jsou nacisté. Naopak, píši konsistentně, že neonacistické strany mají na Ukrajině daleko větší vliv, než by odpovídal počtu jejich členů a stoupenců a dokonce i jejich voličů. Ve volbách získali velmi málo hlasů, a poslance do Vrcholné rady zvolili v posledních volbách na kandidátkách ostatních stran, včetně Porošenkovy, Jatseňukovy, Ljaškovy a dalších. Jsou mezi nimi i velitelé neonacistických ozbrojených útvarů, jako "Azov", "Donbas" a další.

5. To, že Banderovci a ostatní ukrajinské nacistické bandy během války jen reagovaly na zvěrstva KGB je chabá výmluva a je to lež. Motivem pogromů ve Lvově, s deseti tisíci obětí mezi Židy a motivem tažení na Volyň, kterému padlo za oběť asi sto tisíc Poláků a dalších neukrajinských etnik (včetně Volyňských Čechů), byl antisemitismus a snaha o etnickou "očistu" Ukrajiny. Oba zločiny byly spáchány na území, které až do začátku války bylo polským územím a se Stalinovým hladomorem a zločiny KGB neměly jejich oběti nic společného.

6. Nelze klást rovnítko mezi pomocnými strážemi v koncentračních táborech a ruskými válečnými zajatci. Pece v koncentračních táborech, možná (opravdu o tom nic nevím) stavěli ruští váleční zajatci. Ale i pokud je to pravda, klíčové slovo je "zajatci". Nedobrovolní otroci. Ale těmi pomocnými strážemi v koncentračních táborech, pomocnými policisty v Babím Jaru, vojáky ukrajinské SS-divize a vrahy ze Lvova a Volyně, byli ukrajinští dobrovolníci, nacisté.

7. Nacisté Ukrajině (ještě) nevládnou. Ale jsou silní. Porovnávat je s ruskými neonacisty, nebo těmi českými, britskými, americkými, německými, norskými a dalšími je pitomost. Porovnávat je můžeme, až budou na území republiky disponovat ozbrojenými bataliony (které navíc neuznávají struktury a autoritu vlády) pod nacistickými insigniemi, které budou otevřeně prohlašovat, že neuznávají vládou sjednané mezinárodní dohody a na vlastní pěst vyvolávají blokády, přestřelky atd. Napsal jsem, že je vláda potřebuje a zároveň se jich bojí, protože ji již otevřeně vyhrožují a ohrožují ji. A vláda se bojí proti nim zakročit, jsou příliš silní a tato vláda se drží u moci jen proto, že jí to ještě (jak říkají jen do konce války) neonacisté umožňují.

8. Že nenávidím Ukrajinu a Ukrajince? Naopak, zdá se mi, že jsem jeden z mála, komu vadí jejich strašlivý osud, bída, desetitisíce lidských obětí občanské války, více než milion lidí, kteří přišli díky válce o své domovy, osud, který jsme Ukrajině spolu s její neschopnou a slabou vládou připravili i my - tím, že jsme tu vládu "bezpodmínečně" podporovali a prohlašovali a prohlašujeme ji za "demokratickou", přes obrovskou korupci,která daleko přesahuje to, co bylo před Majdanem. Jestliže před tím oligarchové vyvíjeli obrovský vliv na ukrajinskou vládu, dnes vládnou přímo, jeden je prezidentem, další jsou náčelníky regionů a disponují, podobně jako neonacisté, vlastními ozbrojenými složkami. Ukrajina je zadlužená na několik generací dopředu a je dnes nejchudším a nejzadluženějším státem Evropy. Tváříme se, že jsme slepí. Nevidíme, neslyšíme, necítíme. A to už znamení hodně nenávisti.

Ukrajinu nenávidí ti, kdo její osud nevidí, kdo podporují její neschopný režim, kde vyzbrojují ukrajinské neonacistické útvary a poskytují jim výcvik. Ti kdo chtějí ukrajinskou krví řešit vlastní předsudky a vlastní nenávist. Ti, kdo nám radí nedumat nad zločiny ukrajinských nacistů a nevzpomínat na druhou světovou válku. Ti, kterým nevadí civilní oběti v Donbasu a kdo volají po "přemístění velké části ukrajinských Rusů" z jejich domovských území. Ti, kdo nechtějí vidět, nechtějí slyšet, nechtějí číst a nechtějí cítit jako lidé, cítit s Ukrajinci.