„Rozsudek soudu prvního soudu se potvrzuje,“ zazněl od soudce Městského soudu v Praze Jana Klášterky s napětím očekávaný verdikt ve sporu o nošení hidžábu během školní výuky. Soud druhé instance tak rozhodl o odvolání somálské žalobkyně Ayan Jamaal Ahmednuurová ve sporu se Střední zdravotnickou školou Ruská o porušení zásady rovného zacházení proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 10. Ten zamítl žalobu s požadovanou omluvou a odškodněním 60 tisíc korun, protože se somálská uchazečka vůbec studentkou školy nestala. Přitom se ale vyhnul rozhodnutí, zda je zákaz pokrývky v českých školách diskriminační, nebo ne.

„Na užívání šátku jako projevu náboženského přesvědčení navenek bez jakéhokoli omezení na půdě veřejné školy, která musí zůstat neutrálním prostředím, žalobkyně právo nemá. Povinná tolerance náboženských symbolů nemá zákonný podklad, u nás je daná pouze opakem práva na náboženskou svobodu. Proti právu žalobkyně projevovat své náboženství navenek pak stojí právo být svobodně bez vyznání, náboženské symboly nemít a také je v ničem nevidět. Neexistuje také právo projevovat své náboženství kdykoli a kdekoli. Při logice užité žalobkyní by mohlo například narušit hodinu matematiky odříkávání otčenáše,“ uvedl předseda senátu při čtení zdůvodnění rozsudku.

Záznam z odvolacího soudu

Autor videa: Facebook - Žarko Raptor Jovanovič

Žalobkyně se místo rovného zacházení dožadovala výsad

Podobně se vypořádal i s tvrzením žalující strany, že somálská dívka byla diskriminována, i když se studentkou vůbec nestala. „Diskriminace je pojem, který znamená rozdílný přístup k jedné skupině než k jiné, nebo k celku. Opakem diskriminace je stejný přístup ke všem. Žalobkyně se tak vlastně domáhá ochrany své pozitivní diskriminace, tedy výsady nosit pokrývku hlavy tam, kde ostatní žáci tuto výsadu nemají,“ zdůvodnil soudce Jan Klášterka s tím, že jsou také zaručena ústavní práva ostatních studentů, kteří jsou bez náboženského vyznání, a proto nemusejí být ve veřejných institucích sekulárního státu vystaveni působení různých náboženství, a to ještě když jde navíc o případ politického náboženství.

Žalobkyně se k soudu – stejně jako k prvoinstančnímu – nedostavila, zastupovala ji Radka Korbelová Dohnalová, která se snažila přesvědčit odvolací soud o tom, že Obvodní soud pro Prahu 10 bral v potaz jen důkazy ve prospěch žalované školy. Tvrzení o tom, že její klientka neměla doklady potřebné pro přijetí, považuje za účelové, podle ní skutečný důvod odchodu její klientky ze školy byl jiný. „Je prokázané, že má klientka byla vyzvána, aby šátek odložila. Protože to odmítla, tak ze školy odešla. Druhá studentka, která šátek odložila, mohla ve studiu pokračovat,“ prohlásila advokátka žalující strany Radka Korbelová Dohnalová u Městského soudu v Praze. S vyhlášeným rozsudkem nesouhlasí a zváží dovolání k Nejvyššímu soudu.

Zleva Radek Suchý, Ivanka Kohoutová, Hynek Charous. Foto: Hynek Charous

Nyní by se měli zodpovídat ti, co provokaci rozpoutali

„Rozsudek se mi líbil, ani jsem neočekávala, že bude tak podrobný. Obsahoval všechno, co jsme s panem advokátem říkali od začátku, takže jsem byla velmi mile překvapena. Vyšlo najevo, že žaloba byla nedůvodná, což jsme také tvrdili od začátku. Dost dobře pan soudce rozebral antidiskriminační zákon a jeho působnost na obě strany, ať jsou to věřící, nebo ateisté,“ řekla pro ParlamentníListy.cz krátce po vynesení verdiktu Ivanka Kohoutová, ředitelka Střední zdravotnické školy Ruská v Praze 10, proti níž žaloba směřovala. „Těch skoro pět let nebylo nic příjemného včetně kontrol, co kvůli tomu do školy chodily. Bylo to zatěžující. Měla jsem i zdravotní problémy, které byly důsledkem stresu z této události,“ přiznala.