Podle průzkumu trpí nějakým duševním onemocněním každý pátý Čech. Celospolečenské náklady se odhadují na více než 100 miliard korun ročně, duševní nemoci patří k nejčastějším důvodům přiznání invalidního důchodu.

Na tento strategický dokument pro roky 2020 až 2030 je navázáno i financování projektů z evropských fondů. Rozdělí se podle něj zhruba miliarda korun. ČR se v něm zavazuje přesunout z nemocnic do komunity dlouhodobé pacienty s převahou sociálních potřeb, kterých je zhruba 30 procent. V roce 2017 bylo podle dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky zhruba 38.000 hospitalizací v psychiatrických nemocnicích, někteří pacienti se vraceli opakovaně. Pro dospělé bylo asi 8900 lůžek.

Péči i po přesunu pacientů z nemocnic zajišťují takzvaná centra duševního zdraví. Jde o týmy složené z lékaře psychiatra, psychologa, sociálního pracovníka a zdravotní sestry, které mohou o pacienta pečovat v ambulanci nebo u něj doma. Center už funguje 17, provoz je zatím hrazený většinou z evropských fondů. Do konce letošního roku jich má podle plánu být 30.

Hlavním cílem plánu je zajistit udržitelné financování z veřejného zdravotního pojištění a nastavit ho i pro zdravotní i sociální část týmů a péči pro děti, lidi s demencí, se závislostí a pro pacienty v ochranném léčení.

Peníze budou třeba také na transformaci psychiatrických nemocnic, ve kterých budou postupně ubývat lůžka a zařízení se mají stát přívětivějšími pro pacienty. Podle dřívějších vyjádření ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) se budou například snižovat počty nemocných na jednom pokoji a vznikat dalších sociální zařízení.

Potřebná je podle plánu také změna legislativy, která prozatím s centry duševního zdraví nepočítá. Upravit by se měla i pravidla pro používání omezujících prostředků a režimových opatření v psychiatrických nemocnicích. Ta kritizovala Světová zdravotnická organizace, která do Česka poslala i své školitele, i pacienti.

Plán zmiňuje také rozvoj pacientských organizací a vzdělávání pacientů v oblasti práv a možností sociální podpory. Vytvořit by se měla také metodika pro výzkum a hodnocení služeb v oblasti duševního zdraví. Zaměřit se je podle dokumentu třeba i na zdravé lidi. „Národní akční plán duševního zdraví zakotvuje efektivní podporu duševního zdraví obecné populace, čímž doplňuje významný aspekt prevence a časné intervence,“ uvádí dokument.