Před útokem koronavirové pandemie chtěla EU nechat zezelenat svou ekonomiku. Pandemie tento plán zbrzdila, ale plány na zlepšení klimatu nebyly shozeny pod stůl. Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová by naopak v ekologických opatřeních ještě přitvrdila, neboť má za to, že koronavirová pandemie představuje příležitost na proměnu ekonomiky.

Ursula von der Leyenová by si přála, aby se úroveň emisí snižovala do roku 2030 nejen o 40 %, což bylo v plánu, ale rovnou o 55 %.

Podle Brabce je sice Ursula von der Leyenová velmi ambiciózní, ale její plány nebudou úplně proveditelné.

Cílek byl ve svém vyjádření ještě razantnější.

„Já jsem se díval na historii různých morových ran a skoro vždycky následovala lokalizace, to znamená orientace na místo, kde žiju. Ty ambiciózní plány jsou nebezpečné v tom, že cílí na energetiku,“ pravil Cílek. S tím, že se hodně mluví o snižování oxidu uhličitého v ovzduší, ale často už se stejně nahlas neříká, že energetická soustava musí být stabilní. Cílek má obavu, že plány EU by mohly ohrozit stabilitu celé energetické sítě. „Velmoci opatrně a velmi pozvolna... a říkám to velmi nerad, je třeba postupovat třeba v odstavení uhelných elektráren,“ poznamenal geolog.

Česko by si podle něj mělo udržet energetickou bezpečnost. A tuto bezpečnost si nejlépe udrží, pokud vsadí na mix získávání energie z jádra a z fotovoltaických elektráren. Osobně by preferoval spíše menší jaderné zdroje, které jsou prozatím hudbou budoucnosti, respektive horizontu asi dvaceti let.

Kritický byl ale i k českému národu.

„Já bych rád ten český národ vyměnil, ale nevím za jaký jiný,“ pravil Cílek s tím, že by si dokázal představit, že se všichni lidé budou ke své krajině chovat zodpovědněji, ale k některým změnám zkrátka nedochází tak rychle, jak by bylo záhodno.