Česká politická scéna se potácí v příběhu výměny ministra kultury a nese podle Přibáně známky již dlouhodobé politické krize. „Spor o ministra kultury je zástupný problém, nikdo nemůže pochybovat o tom, že se Zeman pohybuje mimo Ústavu. Ale tomu o naplnění Ústavy nikdy nešlo,“ mávl právník rukou s tím, že Zemanovi šlo vždy o to, dostat své podporovatele na svou stranu, vymezit se proti nepříteli a vytvořit si skupinu loajálních úředníků, což se mu teď daří právě s premiérem Andrejem Babišem (ANO).

Současný český prezident si však nemyslí, že by se pohyboval mimo Ústavu. Taková tvrzení odmítá se slovy, že nemůže být tlačen do toho, kdy přesně má koho odvolat a koho jmenovat. „Každý ví, že v Ústavě nejsou lhůty, ale když má prezident konat, tak bezodkladně, jsou na to i nálezy Ústavního soudu, co to přesně znamená. To opravdu není otázka měsíců,“ rozesmály Přibáně prezidentovy argumenty.

Zeman byl zvolen přímo a dvakrát vyhrál volby, i na to se někdy odkazují jeho zastánci. Svolení k takovému počínání a ke snaze ovlivňovat sestavení vlády mu podle právníka přímá volba nedává. „Přímá volba není příčinou toho, že máme takovou ústavní krizi. Jde o to, kdo zastává funkci prezidenta. Máme tu takového, který Ústavu ani nepotřebuje a velmi mu to vyhovuje,“ všímá si Přibáň.

„Celé je to u nás spíše výsledkem úpadku demokratické kultury, nikoli však důsledek přímé prezidentské volby,“ shrnul právník. „První československá ústava založila ústavní tradici, že my jsme parlamentní demokracie, ale současně se vztahujeme k prezidentům jako k monarchickým figurám, ať už to byl Masaryk, Beneš, Havel, Klaus nebo Zeman,“ uvedl Přibáň.

„Zemana část společnosti vnímá jako otcovskou autoritu, což je špatně,“ zamračil se právník, podle nějž to v něm pak vyvolává představu, že se může chovat otcovsky a nemusí dodržovat pravidla. „Už má zkrátka autoritu, která nepramení z Ústavy, proto je na ostatních ústavních činitelích, aby prezidenta dostali do patřičných mezí,“ podotýká sociolog.

Premiér Andrej Babiš je velmi kritizován za to, že se s prezidentem nedokáže ohledně výměny ministra kultury dohodnout. Přibáň upozorňuje, že premiér má však velkou šanci Zemanovo počínání ovlivnit. Zmínil některé příklady z minulosti. „Například, když premiér Jiří Paroubek zcela jasně vykázal prezidenta Klause do patřičných mezí,“ vzpomněl roztržku o zahraniční politiku mezi tehdejší vládou a prezidentem. V kontextu s tím poukázal na to, jak významné má předseda vlády pravomoci i vůči hlavě státu.

Využít své pravomoci však Babišovi prý brání jeho kauzy a značně jej oslabují. „Andrej Babiš se ukázal jako nesmírně slabá figura, je to nesmírně slabý premiér a vydíratelná osoba, které hrozí trestní stíhání a proto vyžaduje krytí od silnější ústavní figury,“ řekl Přibáň. „Na tohle nemusíte být geniální politický analytik, abyste si udělali závěr, že vydíratelnost Babiše je přímo úměrná Zemanově síle a moci, které nad ním v těchto dnech vykonává,“ je přesvědčen právník.

Zcela jistě se prý do vývoje míchají i osobní nevraživosti prezidenta Zemana vůči sociální demokracii. „Zeman je nejobratnější politik za poslední desetiletí, bohužel ale je to politik, kterého žene zášť a msta vůči bývalým kolegům a souputníkům, ze kterých se stali nepřátelé a oponenti,“ poznamenává právník s tím, že takový způsob pak mobilizuje tábory nepřátel a přátel. „Asi vidíte, že i v této krizi si Zeman vytvořil tábory přátel a nepřátel a v této konstelaci se dokáže velmi dobře pohybovat,“ říká Přibáň.

„S Ústavou to už nemá nic společného, Zemanovi je jedno, jak ji bude pošlapávat. Z hlediska ústavního práva prožíváme destruktivní chaos. Jsme svědky ústavní destrukce,“ pokračoval Přibáň s tím, že každá destrukce současně vede k vytvoření něčeho nového. Zčásti je to prý i o neschopnosti Zemanových oponentů, jelikož opozice je roztříštěná a slabá.

Závěrem připomíná, že Zeman se už v prvním prezidentském období pokusil o ústavní převrat a o vytvoření prezidentské republiky s Rusnokovou vládou v roce 2013. A i v roce 2017 v případě povolebního opakovaného jmenování Babiše jsme opět byli svědky jasného posunu a snahy vymazat Parlament z podílu na ústavní moci v této zemi. „Šlo tu opravdu o snahu o převrat do prezidentské republiky. Dnes se to Zemanovi nemůže za této situace podařit, ale může vnést tento chaos do výkonné moci do té míry, že se stane jejím faktickým představitelem na úkor vlády i premiéra,“ uzavřel právník Jiří Přibáň.