Válka na Ukrajině trvá již déle než 13 měsíců. A nejméně od srpna 2022 se bojuje o Bachmut. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, kdy se Ukrajinci stáhnou z Bachmutu.

„Prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že ukrajinské síly se v případě potřeby stáhnou z Bachmutu, aby se vyhnuly obklíčení, ale zatím neposuzují potřebu tak učinit,“ napsal washingtonský institut pro studium války.

Americká zpravodajská stanice CNN uvedla, že Ukrajinci odrazili u Bachmutu v posledních pár hodinách dalších dvacet ruských útoků.

„Bachmut, Avdijivka a Marinka zůstávají v epicentru bojů,“ uvedl ukrajinský generální štáb ve své ranní aktualizaci. Štáb rovněž uvedl, že jeho síly provedly 17 úderů na ruské pozice a vojenskou techniku.

Ruský prezident promluvil před Národní bezpečnostní radou a zdůraznil, že je třeba rychleji integrovat okupované regiony Ukrajiny – Doněck, Luhansk, Záporoží a Cherson – do Ruské federace. Ukrajince obvinil, že na území, které už Ruská federace považuje za své, páchají teroristické útoky.

„Putin zdůraznil potřebu zintenzivnit prosazování práva vynucovacích operací na ochranu před takovými útoky. .... Putin se také pokusil vykreslit Rusko jako respektovanou světovou mocnost. … Uspořádal televizní setkání, při kterém předal pověřovací listiny velvyslancům vedoucím 17 diplomatických misí. Během něhož vyzdvihl úzké vztahy Ruska s dalšími zeměmi, např. se Sýrií. a se Sdružením zemí jihovýchodní Asie (ASEAN), pravděpodobně v rámci pokračujících ruských snah oslovit země Asie, které nemají tak blízko k Západu,“ uvedl ISW.

Proti USA a EU se Putin znovu ostře vymezil a obvinil Západ, že je zodpovědný za rozpoutání války na Ukrajině.

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov však současně uvedl, že je v zájmu Ruské federace udržovat vztahy se Spojenými státy.

„Jsme skutečně v horké fázi války, protože ukrajinští nacisté používají především americké zbraně. A americká administrativa neustále vyhrožuje, že dodá zbraňové systémy s delším dosahem a smrtonosnější,“ řekl Lavrov. „Ale přesto si myslím, že bychom měli i nadále podporovat naše vztahy, a doufáme, že se Američané okamžitě probudí a vrátí se k jednacímu stolu. Uvidíme, nebudeme muset dlouho čekat.“

BBC se rozhodla ukázat, kolik bolesti přináší invaze na Ukrajinu samotným Rusům. Je to prý dobře vidět např. ve městě Kostroma ležícím asi 372 km východně od Moskvy a asi 20 km východně od Jaroslavli, kde žije přes 600 tisíc lidí.

Ve městě Kostroma sídlí slavný ruský pluk, který se v minulosti účastnil celé řady ruských válek. Během vpádu na Ukrajinu utrpěl tento pluk podle BBC těžké ztráty. „Do dubna loňského roku jsme potvrdili 39 obětí, koncem července 62 obětí a nyní počet obětí dosáhl 94,“ uvedla BBC s tím, že pracovala s dostupnými fotografiemi vojáků a hrobů ve městě. Jedním ze zdrojů byla např. ruská sociální síť V Kontaktě a vedle toho zprávy z místních médií.

„Skutečný počet mrtvých 331. armády je pravděpodobně mnohem vyšší. Někteří vojáci pocházejí z měst mimo Kostromu, což značně ztěžuje dohledávání informací o nich. Několik vojáků bylo prohlášeno za nezvěstné – někteří z nich se mohou počítat mezi mrtvé. Když vezmeme v úvahu těžce zraněné nebo zajaté, lze předpokládat, že válka na Ukrajině stála pluk několik set vojáků,“ uvedla BBC.

Gubernátor Kostromy Segej Sitnikov před svými spoluobčany zdůrazňuje, že je třeba chlapcům na frontě pomoct, jak je to jen možné. V prosinci loňského roku jim podle BBC na frontu přivezl balíčky s jídlem a civilní drony dostupné v obchodech.  

„Povolání výsadkářů, které je součástí širší ruské mobilizace, podtrhuje míru vyčerpání ukrajinské kampaně profesionální armády země, jejíž ukázkovou součástí byla 331. výsadková brigáda. Na záběrech z listopadové přehlídky bylo předvedeno 150 branců před jejich odesláním na frontu,“ napsala BBC.

Britská zpravodajská stanice odhadla celkovou sílu ruského pluku na 1500 až 1700 osob. Na počátku války prý bylo na Ukrajinu posláno asi 1000 až 1200 mužů, ale po neúspěšném pokusu o dobytí Kyjev, při kterém jednotka utrpěla těžké ztráty, byla stažena a postupně opět doplněna o nové rekruty.

„Při následných akcích se pluk pohyboval po všech hlavních ohniscích střetů – na začátku léta v Izjumu, později v Chersonu a nyní zpět v Donbasu. Sledováním dat uvedených v oznámeních o úmrtí na kostromských sociálních sítích je možné zjistit, kdy (a často i kde) byla jednotka nasazena do čela útoků a kdy byla stažena z linie, aby si lízala rány. Například shluk mrtvých v únoru ukazuje na to, že se prvky 331. jednotky angažovaly v Kreminně,“ napsala BBC.

Čínský velvyslanec při EU Fu Cong podle ISW dal najevo, že partnerství Číny s Ruskem není tak pevné, jak by se mohlo zdát na první pohled. Konstatoval, že „partnerství bez hranic“, které ruský a čínský vládce prezentovali před zimními olympijskými hrami v Číně, nebylo správně pochopeno. Čína podle velvyslance při EU nepodporuje ruskou válku na Ukrajině a neposkytuje Rusku zbraně.

Institut doplnil, že toto prohlášení je v souladu se závěry analytiků ISW, kteří po setkání šéfa čínských komunistů Si Ťin-pchinga s Vladimirem Putinem v Moskvě upozornili, že Vladimir Putin nemůže být spokojen, protože nedokázal rusko-čínské partnerství prodat jako to nejpevnější a nerozborné.

Francouzský prezident Emanuel Macron podle CNN při příletu do Pekingu promluvil o válce na Ukrajině a novinářům řekl, že „každý, kdo pomáhá agresorovi, by byl spoluviníkem“. Vyjádřil naději, že „zájmem Číny není přihlížet nekonečné válce“. Na Macronova slova upozornila americká zpravodajská stanice CNN.