Média v poslední době zaujal příběh Hany Horké, folkové zpěvačky skupiny Asonance. Zpěvačka zřejmě zemřela s covidem, zároveň se odmítala nechat očkovat a podle příspěvků na sociálních sítích se i těšila, že proděláním nemoci už nebude muset řešit proticovidová opatření. Její syn se pak ostře vymezil proti všem, které považuje za zdroje matčina odporu vůči očkování, například vůči zpěváku Danielu Landovi.

K její smrti měla poznámku i členka Rady ČTK a přispěvatelka časopisu Reflex, Angelika Bazalová. Podotkla, že Horká byla v 57 letech ve skupině, ve které je očkování na místě. „Současně bych ráda na tomto místě znovu zopakovala to, co píšu už rok. Očkování nechrání před přenosem. Někteří pseudoodborníci bohužel neustále ujišťují veřejnost, navzdory mnohokrát prokázaným faktům, že očkovaní lidé šíří virus minimálně,“ varuje, konkrétně například před biochemikem Janem Konvalinkou, který tento názor podle přiloženého snímku šíří.

„Obávám se, že právě kvůli těmto dezinformacím si mnozí lidé stále neuvědomují, že i jako očkovaní jsou infekční a měli by před infekci chránit zejména své seniory. I v rámci jedné domácnosti je třeba nastavit taková pravidla, aby nakažení nebyli v kontaktu zejména s rizikovými lidmi,“ dodává.

Rychlost, s jakou Hana Horká zemřela, může podle Bazalové signalizovat embolii, tedy situaci, kdy cévu ucpe krevní sraženina. A zde viní Bazalová systém primární péče, který prý ani po dvou letech nefunguje. „Správně by měla péče o seniora pozitivního na covid spočívat v rychlém vyšetření D dimerů, což je poměrně levný test, který jasně řekne, zda hrozí problémy s krevní srážlivosti a nasazení heparinu už na domácí užití, pokud test odhalí rizikové faktory,“ říká s odkazem na imunologa Vojtěcha Thona.

Ten říká: „Především v tom, že u rizikových pacientů ještě musím navíc sledovat krevní srážení. Já se lékařů vždy na přednáškách ptám: Kdo z vás měří D-dimery? D-dimery jsou totiž velmi citlivý ukazatel, který nám ukáže, u kterého pacienta hrozí riziko trombóz a embolie. Je to parametr krevního srážení, který lze jednoduše laboratorně vyšetřit. Takové pacienty je pak třeba zaléčit předem a ochránit je, protože covid-19 právě způsobuje embolizaci a tromby.“

Mimo jiné doporučuje lék Montelucast, když má pacient první příznaky onemocnění. Tento lék se dle Thona používá při léčbě astmatu, i preventivně a dlouhodobě. „Covidoví pacienti jej berou dva týdny, takže potenciálních nežádoucích účinků se za takto krátkou dobu není třeba obávat,“ říká. Lék brání zánětlivé reakci. „Já bych dokonce doporučoval jej rizikovým pacientům v době, kdy je epidemie na vzestupu, podávat preventivně, abych je měl v případě nákazy už zaléčené a mohl si být prakticky jistý, že u nich nedojde k rozvoji přemrštěné imunitní reakce,“ doplnil Thon v interview pro Reflex. Kromě toho doporučuje malou dávku acylpyrinu jako prevenci krevních sraženin a léky proti kašli.

V tomto rozhovoru upozorňuje, že začínat léčit srážení krve až v nemocnici je pozdě. „Pokud totiž přivezete do nemocnice pacienta s rozvráceným krevním srážením, tak tam už se žádný zázrak vykonat nedá. Byla opět velká nechuť k tomu podávat tyto léky už v rámci domácí léčby. Dneska už v pokynech pro praktiky je uvedeno, že vybraným pacientům tuto antikoagulační léčbu podávat lze i v domácím prostředí, ale paradoxně jistota, že ji pojišťovny proplatí, tady stále není. Takže lékaři předepisují nízkomolekulární heparin tak trochu na svoje triko a riskují, že jim ho pojišťovny neproplatí.“