„Proč jsme se vrhli na společné téma? Nejdříve nás mrzelo a pak rozčilovalo, jakým způsobem se u nás začala popisovat řecká dluhová krize. V roce 2010 to bylo využito i ve volbách,“ uvedla na začátku ekonomka Švihlíková.

Opatrně s eurozónou!

„Kniha není jen o Řecku. Je to případová studie toho, jak dnes funguje EU a eurozóna. Na jednom, nejkřiklavějším příkladu, ukazuje, jak ve skutečnosti probíhá mocenský zápas uvnitř eurozóny. U nás se tu a tam vynoří téma eura a eurozóny a na tomto případu se nám podařilo ukázat, že není ideální do eurozóny vstupovat, alespoň do té doby, dokud funguje, jak funguje, a trestá určité země – nejen Řecko, ale i Kypr, Irsko, Portugalsko, Španělsko,“ pokračovala hned dále.

Tsivos ji doplnil slovy: „Pokryli jsme vývoj od roku 2009 do dneška. Vadilo mi paušální démonizování mých krajanů ve většině médií. Vycházím z pozice, že nejsme žádné holubice, ledacos jsme pokazili, máme svůj podíl viny. Ale nechceme sloužit jako obětní beránci zájmům nějakých cizích velmocí.  Řecko hlavně po druhé světové válce patřilo k Západu, ale nepředstavovalo typickou západní demokratickou zemi. Měli jsme období, kdy vládly vojenské režimy. Naše ekonomika nebyla nijak vyspělá. Řekové chodí hodně k volbám, až 80 procent. Třetí nejsilnější strana je nacistická strana Zlatý úsvit. Nyní nám vládne levicová vláda, která vyhrála přesně před třemi roky pod heslem Naděje. Slibovala, že bude vyjednávat nové podmínky k nastartování naší ekonomiky s věřiteli, ale po půl roce přišel zlom, hned po referendu. Dopady pro řeckou ekonomiku a společnost jsou …“ hledal chvíli vhodná slova Řek žijící trvale v ČR, „…nenapadá mne lepší výraz než katastrofické. Řecko za tu dobu přišlo o jednu čtvrtinu svého hrubého domácího produktu. Neexistuje nikde případ země, která by v mírových podmínkách ztratila téměř polovinu svého hrubého domácího produktu. Zchudla, pod hranicí chudoby žije čtvrtina společnosti. Podle mne je největší dopad ten, že elita národa, mládež, lidé, kteří umí cizí jazyky, mají diplomy, odchází z Řecka. Za těch devět let tak odešlo půl milionu mladých lidí. To je největší rána, která bude mít dalekosáhlé dopady nejen na ekonomiku, ale i na demografii a budoucnost mé země.“

Problém bank. Řecko jako za války

Švihlíková pak pokračovala: „Moje oblíbená činnost je vyvracet mýty. Takové, že žijeme v tom nejlepším ze světů a jak jsme na tom dobře. Tady chci vyvracet mýty, jak si Řecko všechno zavinilo jen samo, jak musí splácet dluhy a jak eurozóna dělá všechno proto, aby mu pomohla. To je prostě x lží vedle sebe.“

Řecko má podle autorů knihy dva a půl tisíce ostrovů. „Ne všechny jsou samozřejmě obydlené, ale stejně jde o obrovské náklady. Protože tam musíte mít dopravu, školu, lékaře, policii. To jsou obrovské náklady, které si kompaktní území, jako je naše, vůbec neuvědomuje.