Celý incident se měl dle výpovědi irácké uprchlice odehrát již před více něž měsícem. Své dítě tehdy svěřila na kratší dobu do péče třiadvacetiletého iráckého uprchlíka. Když se však vrátila zpět domů, chlapec působil velmi sklesle a řekl jí, co se mu v době její nepřítomnosti přihodilo. S nahlášením zneužití svého dítěte však mladá žena dlouho váhala. Vedoucí uprchlického centra ji totiž od tohoto kroku odrazovali a strašili ji tím, že jí může být dítě odebráno.

Celý text v angličtině je ZDE.

Nyní vše nakonec řeší policie, která se vedle Iráčana podezřelého ze znásilnění dítěte zabývá také postoji zaměstnanců azylového centra. Všichni podezřelí však svá obvinění odmítají. Jak informuje internetový server The Local, k policii se celá záležitost dostala až po urgenci ostatních obyvatel azylového centra. V Rakousku zdaleka nejde o první případ zneužívání dětí uprchlíky. Před necelým měsícem byl mladý Iráčan, který znásilnil desetiletého chlapce v bazénu, odsouzen k šesti letům vězení.

Rakouská vláda mezitím pokračuje v zavádění opatření, která by měla odradit další uprchlíky od vstupu do země. Vedle posilováni hraničních kontrol a budování nových přijímacích středisek pro uprchlíky je plánována také výstavba plotu na hranicích se Slovinskem. Ačkoli veřejnost tato opatření koaliční vlády složené z křesťanských demokratů a socialistů všeobecně podporuje, místní obyvatelé jsou proti. Nelíbí se jim, že by je plot vztyčený na hranicích „odřízl“ od obyvatel Slovinska, se kterými mají dle svých slov velmi přátelské vztahy.

Celý text v angličtině najdete ZDE.

Výstavbě plotu brání zejména majitelé pozemku, na kterých by se mělo začít stavět. Doposud vláda získala povolení jen asi od čtyřiceti procent majitelů. „Ani v době studené války či v průběhu bojů v Jugoslávii začátkem 90. let nebylo podobné opatření nutné. Proč bychom nyní měli narušit přátelství mezi námi a Slovinci výstavbou nějakého plotu?“ argumentuje místní rodák Franz Sadjak. Vláda se však svého záměru nehodlá vzdát a doufá, že plot zabrání případnému opakování masivního směřování uprchlíků do země, jako tomu bylo loni v létě.

V samotném Rakousku požádalo o azyl od začátku roku 2016 asi 20 000 lidí. Dalších 6300 žádostí potom podle informací serveru The Local podali migranti, kteří budou posláni zpět do první země Evropské unie, kam vstoupili. Lze očekávat, že nepříliš populární vláda bude v prosazování dalších protiimigračních opatření pokračovat. Jak vzhledem k rostoucí popularitě opozičních Svobodných, tak se zřetelem, že „přešlapování na místě“ by mohlo do prezidentského úřadu vynést v opakovaných volbách jejich kandidáta Norberta Hofera.