„Vyznívá chybně, že 72 % muslimských fundamentalistů by se nebránilo použít násilí, a fundamentalistů je přitom 44 %. To je ale spojení dvou studií, z nichž v té první vychází číslo 72 % a vychází jen z cca 5 % nejfundamentálnějších muslimů. Ten údaj 72 % nemá vůbec nic společného se – spornou – studií, která tvrdí, že fundamentalistických ‚je ve společnosti 44 procent‘,“ upozorňuje Prokop.

Sporná studie se vztahuje k rokům 2006 až 2008, ale od té doby podpora násilí klesla. Problematická už je samotná definice fundamentalismu. Staví totiž na otázce, zda jsou pro muslima důležitější pravidla Koránu než jeho země. Prokop oponuje, že jde o emotivní záležitost, která ještě neznamená, že muslimové zákony dané země nerespektují.

Celý text najdete zde.

„Průzkum je zcela nereprezentativní pro evropské muslimy. Je založen na respondentech tureckých a marockých rodin ze šesti zemí, kteří přišli jako většinou dělničtí gastarbeitři. Chybějí všichni ostatní muslimové.

Slabých míst studie je však víc. Mezi křesťany studie počítá 70 procent populace, ale děje se tak v zemích, kde se k aktivnímu přístupu k víře hlásí asi 25–40 procent lidí. Z toho plyne, že mezi věřící křesťany počítá i ateisty, a pak už není těžké říkat, že jsou muslimové ve víře radikálnější.

Zavádějící je i další otázka studie. Ptá se křesťanů, zda je cílem muslimů zničit západní civilizaci, a muslimů se analogicky ptá, jestli je cílem křesťanů zničit islám. Podle Prokopa jsou tyto otázky jen těžko porovnatelné. Už proto, že první otázka je obecnější a víc lidí na ni odpoví záporně. Pak vypadají umírněně.  

Nemluvě o tom, že v USA vycházejí průzkumy o podoře násilí mezi muslimy a nemuslimy zhruba stejně.