Poukazuje na to, že studii vydali dva vědci z Masarykovy univerzity v Brně s podporou spolku Evropské hodnoty, jehož mediálně nejznámější tváří je Jakub Janda. Think tank Evropské hodnoty se sice ve svém oboru evropské politiky tváří nezávisle, přitom má ale dvě třetiny rozpočtu pokryté z vládních peněz. Přesněji od českého ministerstva zahraničí a Evropské komise.

Zajímavější je ale podle Kaisera metoda, jak se pět zkoumaných webů – Parlamentní listy, AC 24, Svět kolem nás, Info.cz a Sputnik – do studie dostalo. Kritériem byla prý rámcová čtenost článků, pročež vypadl známý Aeronet. „Takže neustále zmiňovaný Aeronet tu dohromady nikdo nečte,“ podotkl Kaiser.

Celý text je ZDE

Podivuje se také nad dalšími kritérii: „Z deseti nejčtenějších českých zpravodajských serverů byly vybrány ty, které jsou často zmiňovány jako portály, které dávají prostor prokremelsky orientované dezinformační kampani a aktivně pomáhají hájit politiku současného Ruska a jeho pohled na dění ve světě i u nás.“ Na takové zdůvodnění reaguje komentátor těmito slovy: „Aha, takže ne že by se zkoumaly portály placené nebo řízené Kremlem, ale portály, které jsou ‚zmiňovány‘ (kým?) jako prostor pro ‚dezinformační kampaň‘. Kdo rozhoduje, co už je dezinformační kampaň? Z věty, že studie u serverů sledovala, ‚zda jejich zpravodajství straní Rusku a/nebo výrazně kritizuje Západ, tedy USA, EU či NATO‘, se dá díky spojce ‚nebo‘ usoudit, že už samotná kritika Evropské unie, NATO či Ameriky může být proruská činnost, stranit Rusku netřeba,“ píše Kaiser.

Celý odstavec věnuje také serveru ParlamentníListy.cz: „Za sprostotu lze považovat zařazení Parlamentních listů, zřejmě proto, že jediné z celé pětky mají vysokou čtenost. I naprosto příležitostný čtenář si všimne, že tento portál je otevřený názorům všem, čím jsou vyhraněnější a emotivnější, tím lépe. PL je hluboce problematická značka jak svými kořeny (firma Grand Princ, Roman Janoušek), tak způsobem práce, kdy některé texty vznikají opisem článků, a tedy vykrádáním z jiných médií. Ale to není ten pravý důvod, proč PL budí takové zneklidnění. Včera zveřejněná studie má své předchůdce, například se PL pohoršeně věnoval Tomáš Urban z Člověka v tísni. Patří k bontonu se při sousloví Parlamentní listy zatvářit ustaraně. Myslím, že v obavách z PL probleskuje někdy strach nás, kdo pracujeme nebo jsme pracovali v tradičních médiích, před vzpourou čtenářů, kteří se na všem oficiózním a mainstreamovém čím dál víc emancipují.“

Kaiser přiznává, že ruská propaganda zaměřená na české publikum nepochybně existuje. Podle něj má ale – jak se dá vyčíst z různých průzkumů k oblibě Ruska a Rusů – mizivý dopad. „Tradiční rusofilie, v české společnosti napájená hlavně nostalgií komunistů včetně komunistů bývalých, nepřekračuje dvacet pětadvacet procent,“ míní Kaiser.