Prestižní list Financial Times 1. ledna tohoto roku informoval, že evropská unie zařadila jádro a zemní plyn mezi ekologicky přijatelné zdroje, i když zemní plyn jen do roku 2030, a většina českých politiků toto rozhodnutí přivítala s tím, že bez jádra by se Česku nepodařilo splnit závazky, které se zavázalo v rámci Green Dealu naplnit. Šéf ČEZ Daniel Beneš však ihned upozornil, že když si stanovisko Evropské komise člověk přečte pozorně, zjistí, že jak v otázce využití jádra, tak v otázce využití zemního plynu je v textu řada obtížných bodů, které mohou Česko negativně ovlivnit.

Beneš na Twitteru mimo jiné napsal, že za podmínek, které byly teď schváleny, bude možné postavit jeden nový jaderný blok v Dukovanech a pak už žádný další, i když je jasné, že jich Česko bude potřebovat víc, např. nový blok v Temelíně.

„Ten návrh byl zveřejněn 1. ledna a Česka republika musí, stejně jako ostatní země, zaslat své připomínky nejpozději 12. ledna, což je dost šibeniční,“ poznamenal Beneš v pořadu Českého rozhlasu 20 minut Radiožurnálu. „Proto když jsme si to ve svazu průmyslu přečetli, poslali jsme Ministerstvu průmyslu své připomínky a dali jsme to i na Twitter, aby si to ti politici přečetli, protože když máte na něco 12 dní, musíte využít i této formy komunikace,“ vysvětloval.

• Celý rozhovor naleznete zde

Někteří europoslanci, jako např. Luděk Niedermayer z TOP 09, říkají, že Evropská komise jen nastiňuje, kudy by se mělo ubírat zezelenání evropského průmyslu, ale nezakazuje bankám financovat ty podniky, které tímto směrem nepůjdou.

Jenže podle Benše je to jen politická teorie. V praxi to prý bude tak, že firmám, které odmítnou zezelenat, banky odmítnou půjčit peníze.

„Valná část bank, pojišťoven i investorů v Evropě se v posledních letech významně dívá na to, jestli to podnikání máte udržitelné, jestli máte jasný firemní plán k tomu, jak ta firma bude zelenat a pokud to firma jako ČEZ nesplní a nenaplňuje tento plán postupně, tak vám banky neřeknou, my vás máme méně rádi a budeme vám půjčovat za horších podmínek, oni vám řeknou, my vám do tehdy a do tehdy přestaneme poskytovat půjčky. V momentě, kdy nemáte uhlíkovou neutralitu ve své firemní strategii, tak se s vámi banky z Beneluxu (Belgie, Lucembursko, Nizozemí) vůbec nepotkají," nechal Beneš nahlédnout posluchače do tvrdé reality. „Do budoucna to směřuje k tomu, že každá taková firma bude muset reportovat, kolik ze svých tržeb má z čistých zdrojů a kolik z těch ostatních,“ dodal Beneš s tím, že nezelené zdroje prostě banky jednoho dne přestanou financovat.

„Pro mě je podstatné vědět, jestli Evropa bere jádro jako zelené jen dočasně a do budoucna bude chtít jenom obnovitelné zdroje. Pak bude Česko při svých přírodních podmínkách jen obtížně soběstačné, nebo tam bude jádro patřit až do doby, než se objeví nějaká nová lepší technologie,“ uvedl Beneš.

Druhý velký problém, který Beneš vidí, spočívá v tom, že do budoucna se má notifikovat, tedy povolovat, jakákoli investice do jaderných zařízení a to bude v případě Dukovan i Temelína problém, protože není pravděpodobné, že se podaří udržet Dukovany i Temelín v provozu celých 60 let. EU to pravděpodobně nedovolí.

Pokud jde o zemní plyn, podle Beneše je dobře, že se myslí na to, že se má pracovat především s vodíkem a s bioplynem, ale v tuto chvíli má za to, že Evropská komise příliš pospíchá, protože v tuto chvíli není myslitelné vybudovat takové zdroje, které za 4 roky dokážou pracovat ve stovkách megawatt. Plán EK je zpracovat 30 procent vodíku a bioplynu vedle klasického zemního plynu a v roce 2035 dokonce 100 procent. „Takové zařízení vůbec není na trhu. Oni věří, že ty technologie dostupné budou. Já si myslím, že budou, ale ne v takto krátkém čase. Ta rychlost je nerealistická,“ pravil Beneš.