Rvačka poblíž tramvajové zastávky v Brně, která skončila smrtí mladého Roma, odstartovala v červnu sled střetů mezi romskou a ukrajinskou komunitou. Nedlouho poté byl v Pardubicích při konfliktu Romů s trojicí mužů, údajně Ukrajinců, lehce zraněn v obličeji romský mladík. Romské organizace dokonce požádaly ukrajinského prezidenta Zelenského, aby vyzval uprchlíky k toleranci a nenásilí. V posledních dnech přibyly incidenty stupňující napětí mezi těmito menšinami v Krupce u Teplic, kde se uskutečnila protiukrajinská demonstrace Romů, a rovněž v Bílině. Také v Brně se desítky Romů vydaly na pochod městem, při němž skandovaly protiukrajinská hesla, před tamní ubytovnou Ukrajinců vyvolávaly její obyvatele ven a pokračovaly v nenávistných výkřicích.

„Myslím, že tady dochází k určitému střetu i kvůli sociálním dávkám, protože se obecně mezi lidmi nese, že Ukrajinci dostávají vyšší dávky a stát jim platí víc než českým občanům. Právě na těch dávkách bývá určitá část našeho obyvatelstva závislá. Takže to by mohla být jedna z příčin. A druhá by mohla spočívat v tom, co se šíří v éteru, a sice, že Ukrajinci provedli to či ono, ale také už se ukázalo, že se to někdy nezakládá na pravdě. Z mého pohledu jsou tedy určitým způsobem na vině toho vytvořeného napětí nějaké fámy, pak je to otázka sociálních dávek a v podstatě i dostupnosti bydlení. To budou dle mého hlavní příčiny,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz zastupitelka Ústeckého kraje a bývalá senátorka Alena Dernerová.

Otázka je, proč má příspěvek dostávat práce schopný občan

„Je to problém dvou největších menšin, komunit, které zde žijí. A je zcela nevyhnutelné, že k třecím plochám dochází a bude docházet často. Je mi často kladena otázka, zda se blížíme francouzskému modelu. A já musím říct, že v něm už dávno jsme,“ prohlásil v Rozstřelu iDnes.cz Nikola Taragoš, ředitel organizace Romodrom. „Podle mého názoru jde o nedorozumění. Nemyslím si, že by ty dvě komunity byly proti sobě nějak vyhrocené. Lokálně může docházet k nějakým osobním konfliktům, ale nedomnívám se, že vážně existuje problém mezi národnostmi. Mezi komunitami místně existovat může. Ale že by se jednalo o národnostní, nebo etnický problém, to se rozhodně nedomnívám,“ říká pro ParlamentníListy.cz ombudsman Stanislav Křeček.

Zmíněný zástupce Romů považuje za problematické to, že stát dával ukrajinským běžencům peníze na to, aby mohli žít na ubytovnách. V důsledku toho z nich začali být Romové vytlačováni právě uprchlíky z válčící země. „Samozřejmě může být problém tam, kde dávají majitelé ubytoven přednost uprchlíkům z Ukrajiny, kteří patrně dostávají větší příspěvky na bydlení, než jim poskytnou Romové. V takovém případě může u Romů vzniknout dojem, že jsou vytlačováni a že jde o zlo, ale jinak bych to považoval za nedorozumění. Ovšem to, že příspěvek na bydlení dostávají uprchlíci, je celkem samozřejmé. Naopak je otázka, proč by takový příspěvek měl dostávat práce schopný občan České republiky,“ upozorňuje veřejný ochránce práv.

Pracovitost jednotlivých etnik může být samozřejmě odlišná

Romové také poukazují na to, že Ukrajincům se pomohlo hned, zatímco na ně se prý desítky let zapomíná. Kvůli tomu, že se cítí opomíjeni, mezi nimi sílí přesvědčení, že český stát pomáhá Ukrajincům právě na jejich úkor. „Může to tak být, že se pro Ukrajince dělá víc. To je docela dobře možné. Nevím tedy přesně, co mají Romové na mysli tím, že dostávají méně, ale příspěvek ukrajinským uprchlíkům je znám. A i když byl nedávno snížen, přece jenom existuje. To se samozřejmě může dít a majitelé ubytoven nebo tzv. obchodníci s chudobou toho mohou samozřejmě využívat. Samozřejmě se ty dvě komunity mohou střetávat, pokud jde o přístup k práci méně náročné na vzdělání. To může být, poněvadž pracovitost jednotlivých etnik samozřejmě může být odlišná,“ podotýká Stanislav Křeček.