Já jsem v poslední době dokončoval objezd svého senátního obvodu a jeden z bodů, které jsem diskutoval s občany byl čin skupiny Ztohoven, takže nebudu mluvit jenom za sebe. Navíc jsem shodou okolností dnes dopoledne ve své senátní kanceláři přijal jednoho pána z Pardubic, ročník 1938, syna legionáře, který mně donesl k prostudování mnoho materiálů z První republiky, mezi jinými sešit, který má název „Zájezd prvního presidenta republiky Československé T. G. Masaryka do Třebíčského kraje dne 13. června 1928“. Na stránce 24 tohoto materiálu je fotografie slavobrány, která je situovaná na vjezdu na Třebíčské náměstí a je na ní nápis „PRAVDA VÍTĚZÍ!“ Myslím si, že o těchto konsekvencích a univerzálním historickém významu tohoto hesla, kterou tehdy Třebíčtí opsali z Masarykovy prezidentské standarty nemá pan Žilka a jeho kumpáni, nikoliv umělci, na které je pasovaly média, ani ponětí.

Jinými slovy nejde o prapor prezidenta Miloše Zemana, ale o historickou prezidentskou standartu, kterou ukradli, na její místo ní vyvěsili  jakési trenýrky a chtějí se tvářit, že šlo o politickou satiru. Šlo o obyčejnou krádež a zhanobení jednoho ze státních symbolů naší země, který uznává každý slušný občan a o kterém není třeba diskutovat.

Navíc jak chcete diskutovat s někým, kdo se neřídí žádným etickým kodexem, kdo se skrývá za pseudonymem, kdo se bojí ukázat svoji tvář, kdo je zkrátka zbabělec. Jak chcete diskutovat s někým, kdo je v jakési organizaci, která nemá žádnou strukturu, které mluvčí ani není schopen odpovědět na otázku, kolik mají členů, atd. „Jsme jako cibule. Akce plánuje jádro a podle jejich povahy se do nich zapojují další slupky“, je pozoruhodné vysvětlení pana Žilky.

Když to všechno shrnu, tak musím konstatovat několik závěrečných postřehů. Ten první je, že v případě krádeže standarty na Pražském hradě byla míra věcí překročena a je třeba, aby aktéři byli souzeni. Dále si myslím, že se nejedná o žádnou politickou satiru, od toho jsou noviny, televize, časopisy, divadelní hry, filmy atd., ale o naprostou dekadenci a úchylku. Apropós, umí si někdo představit, jak by tito „umělci“ dopadli, kdyby hypoteticky akci provedli ve Washingtonu na Kapitolu? Byli by sestřeleni jako holubi. A konečně za třetí – lidové přísloví říká, že „každé zlo je pro něco dobré“. Tento čin, nutno ho nazvat opovržení hodný, pobouřil velmi mnoho lidí a prospěl prezidentovi Miloši Zemanovi. Každý slušný člověk, nemluvím o „Pražské kavárně“, ho odsuzuje a podporuje prezidenta. Jinými slovy prezidenta to nezabilo, ale posílilo. Přesto podle mne přišel čas, kdy je nutno začít diskutovat o změně legislativy ve smyslu posílení ochrany státních symbolů a úřadu prezidenta republiky.