Vedoucí představitelé členských států se ve čtvrtek vrátili do Bruselu, aby jednali o tom, koho chtějí do čela hlavních institucí EU. Minulý týden se na finálních jménech nedohodli, i kvůli kritice ze strany Meloniové nebo maďarského premiéra Viktora Orbána se očekává „dlouhá noc“.

Už začátkem týdne se zástupci nejsilnějších centristických frakcí dohodli na podpoře Ursuly von der Leyenové k opětovnému zvolení šéfkou Evropské komise, do čela Evropské rady má našlápnuto portugalský expremiér António Costa, který v roce 2019 skončil kvůli korupci a novou šéfkou unijní diplomacie se nejspíš stane estonská premiérka Kaja Kallasová.

Italská premiérka Giorgia Meloniová ale zuří, že dohoda vznikla. aniž by se kdokoliv a cokoliv ptal konzervativní frakce ECR. Frakce konzervativců nebyla k jednání přizvána, ačkoliv je aktuálně třetí největší frakcí v Evropském parlamentu.

„Je neskutečné, že názory všech evropských voličů nebyly vzaty v úvahu. Jsou tací, kteří tvrdí, že občané nejsou dostatečně moudří, aby přijímali určitá rozhodnutí, a že oligarchie je jedinou přijatelnou formou demokracie, ale já s tím nesouhlasím,“ uvedla Meloniová podle bruselského listu Politico.

Meloniová poukázala na to, že její skupina je v současné době třetí největší v 720členném Evropském parlamentu, čímž se dostala před liberály.

Hněv italské premiérky se snažili utišit například polský premiér Donald Tusk, který prohlásil, že „nikdo si neváží premiérky Giorgie Meloniové a Itálie více než on“, a dodal, že „bez Itálie není Evropy“.

Tusk zdůraznil, že skutečnost, že se tři hlavní politické frakce Evropského parlamentu (mezi nimiž ovšem není ECR) začátkem tohoto týdne dohodly na obsazení nejvyšších pozic, je jen usnadněním finálních rozhovorů. „Někdy potřebujeme konkrétní politickou platformu, abychom proces usnadnili,“ dodal s tím, že konečné rozhodnutí musí učinit všech 27 lídrů EU.

Vášně se snažil mírnit i německý kancléř Olaf Scholz. „Dosáhli jsme v této věci politického porozumění. Ale jde pouze o jedno stanovisko. Budeme o tom pečlivě a spravedlivě diskutovat. Všech 27 je stejně důležitých. A to je důležité i pro mě,“ uvedl Scholz.

„Usnadnili jsme si však dosažení rozhodnutí, protože Evropská rada musí také předložit návrh, který může počítat s většinou v parlamentu,“ dodal Scholz.

A podobná slova volil i řecký premiér Kyriakos Mitsotakis. „Nikdy jsme neměli v úmyslu někoho vyloučit nebo urazit. Osobně si velmi vážím italské premiérky Giorgie Meloniové... Jsem si jist, že se všemi těmito otázkami a obavami budeme zabývat v rámci diskusí, které povedeme,“ prohlásil s tím, že diskuse o nejvyšších pracovních místech „není uzavřenou procedurou“, ale tři politické rodiny diskutovaly a vypracovaly návrh.

„Je to návrh, který odráží většinu členů Rady,“ řekl a dodal, že rozhodnutí je na Evropské radě.