Moderátor Václav Moravec se ve svém Fokusu České televize věnoval budoucnosti demokracie. Do pořadu Fokus zavítali politolog Jacques Rupnik, profesor anglické literatury Martin Hilský, někdejší pražský primátor Jan Kasl, pražský zastupitel Jakub Michálek, profesor historie Vilém Prečan a bývalý diplomat Petr Kolář.

Slabina demokracie? Podívejte se do Řecka...

„Zejména v poslední době přemýšlím o naší demokracii v souvislosti s uprchlickou krizí. Potřebujeme rychle něco vyřešit a už nepřevažují racionální řešení,“ varoval Rupnik. Stejně zásadní posuny jsme prý zažívali v roce 1989, ale tehdy jsme měli pozitivní očekávání, byť poněkud přehnaná. Dnes dominuje strach. Demokracie se podle Rupnika ocitá ve vnitřní krizi a někteří politici toho využívají k tomu, že se snaží posílit policejní složky státu. Ve jménu boje proti terorismu to dokonce většina lidí odsouhlasí, ale musí jít o dočasná opatření. Zvolení politici dnes mohou říkat, my máme demokratický mandát, takže můžeme omezovat demokracii.

„V celé Evropě se šíří něco, co vede k oslabení demokracie,“ doplnil Rupnik. Podívejte se např. do Francie, kde vítězí Národní fronta Marine Le Penové. Ona i další populističtí politici ohrožují liberální demokracii, která staví na dělbě moci. „Demokracií se ohánějí všichni, to co je naše západní specifikum, je liberální demokracie. Ta stojí na dělbě moci,“ pronesl další varovná slova host. Svrchované demokracie se dovolává maďarský premiér Orbán nebo ruský prezident Vladimir Putin. I tito pánové liberální demokracii stále oslabují.

Slabina dnešní demokracie je dobře vidět na řecké ekonomické krizi. Občané státu EU v referendu řekli, že nestojí o další ekonomický balíček a podívejte se, jak to dopadlo. „Řekové řekli ne a přece balíček mají,“ připomněl Rupnik. Opatření požadovaná v balíčku byla podle Rupnika správná, ale o to teď nejde. Jde o princip demokracie, který zde byl oslaben.

Lid nemá vždy pravdu, politik musí občany i vést

Nadšení z demokracie nám sice nemohlo vydržet věčně, jistá skepse musela přijít, ale je smutné, že lidé zapomínají na hodnoty, na kterých demokracie stojí. „Etika má přednost před politikou," zmínil první hodnotu Rupnik. „Druhá věc je, demokracii nelze budovat jen skrze nějaké instituce, ale skrze občanskou společnost, odspodu. A třetí věc je, že nejsme v Evropě sami, že bychom měli působit v rámci širších struktur,“ pokračoval Rupnik. Proti těmto ideálům pak postavil realitu dneška. „Dnes jsou v politice podnikatelé a ne moralisti,“ doplnil politolog.

Profesor Martin Hilský hledí do budoucnosti s jistým optimismem. William Shakespeare, kterého pan profesor překládá, totiž dává člověku naději, že má osud ve svých rukou a záleží jen na něm, jak s ním naloží. „Skepse je zdravá, ale beznaděj je demobilizující,“ zaznělo z úst Hilského. V sonetu č. 66 se např. mluví o slušnosti a překladatel k tomu dodal, že v každé době slušnost znamená trochu něco jiného. Každý člověk má se slušností navíc vlastní zkušenosti a může mít specifický pohled na to, co je neslušné.

Hrozba islámu obcházela Evropu už v renesanci. Lidé se mají projevovat

Martin Hilský také připomněl, že už v době renesance Evropu obcházela hrozba islámu. Lidé si byli rizik spojených s ním vědomi. „I ten islám, to turecké nebezpečí pro Evropu v renesanci bylo,“ konstatoval překladatel.

Rupnik doplnil, že si lidé dnes všímají neslušné politiky, ale politici jsou také občané zvoleni jinými občany. Politika je tedy jen obrazem společnosti, od něhož ale řada lidí raději odvrací oči, protože to nechce vidět. „Liberální demokracie tlumí vášně, které mohou jít až do krajnosti,“ doplnil odborník.

Ve hrách velikána Shakespeara podle Hilského také dobře vidíme, že mlčení většiny společnosti ve většině otázek představuje problém. Proto by se i občané liberální demokracie neměli bát mluvit. Na druhé straně musí také počítat s tím, že politik do jisté míry manipuluje s lidmi. Manipulace je jedním z nástrojů schopného politika.

„Odpovědnost politika není jen v tom, že půjde směrem, který očekává většina. Politik má také vést, prosazovat demokratické hodnoty.“ Tato slova zazněla z Rupnikových úst v souvislosti s tvrzením, že lid nemá vždy pravdu.

Podívejte se, co se děje v Praze, sedí tam pravomocně odsouzený politik

Dalšími hosty Fokusu Václava Moravce byli někdejší pražský primátor Jan Kasl a současný zastupitel hlavního města Jakub Michálek (Piráti). Podle Michálka je zásadní problém v tom, že se od politiků čeká, že budou dobře demokraticky vládnout, jenže kde se to mají naučit? V rodinách ani na školách nebývají uplatňovány demokratické principy. Především na školách k tomu ale prostor je.

Kasl přidal jednu dobrou radu nejen pro začínající politiky. „Politika je full time job a není při ní čas ještě sedět v dozorčích radách a tak podobně,“ upozornil.

K tomu přidal zajímavou informaci Michálek. „My jsme si řekli v roce 2009, když jsme vznikli, že je našim primárním cílem vlastně zaniknout, až za, dejme tomu 40 let, prosadíme to, co jsme chtěli, jako je copyright a tak podobně. ... Já se trochu bojím toho, co předvádějí standardní politické strany. ČSSD jede v Praze to samé, co tam prosazoval už Jiří Paroubek. A dnes v zastupitelstvu působí pravomocně odsouzený politik Karel Březina. V normální politické kultuře by takový člověk odstoupil,“ kroutil hlavou nechápavě Michálek.   

Každý třetí občan už uznává, že by mohla pomoct vláda silné ruky

Ve druhé polovině pořadu představil Václav Moravec několik průzkumů, které pro budoucnost české demokracie nevěstí nic dobrého. V roce 2004 si jen 7 procent lidí myslelo, že demokracie není dobré politické zřízení. Dnes je to už 15 procent. Každý třetí člověk už si umí představit, že by nám pomohla vláda silné ruky. Před pár lety si to myslel je každý pátý občan.

Podle Kasla je problém v tom, že celá řada politiků dnes hledí především na žebříčky popularity a slibují, že „se to prostě zařídí“. A to je problém. „Co toto nejmenované hnutí přináší?“ ptal se v narážce na hnutí ANO Andreje Babiše někdejší pražský primátor. Babiš podle jeho názoru nepřináší nějaký nový ideologický obsah. Řada lidí také uvěřila tezi, že je Babiš natolik bohatý že už nepotřebuje krást. „Bude mu stačit jen miliarda z dotací,“ doplnil ironicky Kasl. Kdyby se nad tím lidé více zamyslel, seznali by, že zkratka o miliardáři, který už si víc nenakrade, je mylná.  

Michálek přidal ještě ostřejší hodnocení. „Když se podíváme na Babiše, jak začínal, tak měl na počátku pár kandidátů do Senátu, ale pak si najal nejlepší českou PR agenturu, přesáhl pět procent hlasů nutných pro vstup do parlamentu a pak už to jen raketově rostlo,“ poznamenal Pirát.

Ukazuje se, že ANO nedokáže vládnout ve městech, ale Babiš se drží na vrcholu žebříčku popularity, protože opakuje určitá klišé o uprchlících. 

Lidé nechtějí nést odpovědnost za své životy, posteskl si někdejší diplomat Kolář

Posledními hosty pořadu o demokracii byli někdejší diplomat Petr Kolář a historik Vilém Prečan. Ten varoval před tím, že lidé vždycky jednají, až když už je pozdě. „Dnes svobodu máme a vnímáme ji stejně jako vzduch k dýchání,“ poznamenal. Jak moc je důležitá poznáme až tehdy, když ji z¨ztrácíme. Pokud ji nechceme ztratit, musíme o ni pečovat i dnes. „Ale podívejte se, kdy vyrůstali dnešní elitní politici, oni vyrůstali v 70. a 80. letech 20. století, v dobách největšího nihilismu. A tento nihilismus si berou s sebou,“ zaznělo z úst Prečana.

Strach o liberální demokracii má i Kolář, někdejší český diplomat ve Spojených státech a Rusku. „Demokracie s sebou nese také odpovědnost za vlastní život a ono se ne každému chce nést odpovědnost za svůj život,“ posteskl si host. Česká demokracie při pohledu zpoza hranic vypadala dobře díky Václavu Havlovi, ale tento efekt už prakticky vyprchal. Naproti tomu v USA se demokracie znovu a znovu pozvedá z popela. „Někdo v Moskvě si leckdy mne ruce, že americká demokracie zajde na úbytě, ale ona se nakonec vždycky zvedla z popela a ten americký orel se se silným levým i pravým křídlem znovu vznese ke slunci,“ vykreslil metaforu Kolář.

Věří, že se totéž může podařit i u nás. Považuje za zajímavé, že si ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov nejednou mnul ruce, že je liberální demokracie zkorodovaná, zkorumpovaní a slabá, ale zatím Rusko svým tlakem dosáhlo jen toho, že se obrodil ukrajinský politická národ a do jisté míry se sjednotila i střední Evropa.

O tom, že je liberální demokracie nosná svědčí i fakt, že lidé z nedemokratické části prchají do té demokratické a ne naopak. Výjimku představuje třeba Gérard Depardieu, který prchl z demokratické Francie do značně méně demokratického Ruska a pochvaluje si i život v autoritářském Bělorusku.

Dnes se nám zdá, že je demokracie ohrožená, ale Prečan se ohlédl do minulosti a ptal se, zda byl svět opravdu o tolik bezpečnější, když každým okamžikem hrozilo nukleární zničení lidstva. Podívejme se také na první či druhou světovou válku. Zkrátka, demokracie je ohrožena téměř neustále.

Stojí za to bojovat o demokracii, o evropské hodnoty

Může nastat doba, kdy lidé zavrhnou demokracii. Co přijde po ní? Podle Rupnika vidíme příklad např. v Maďarsku Viktora Orbána. Pokud tento koncept posílí a rozšíří se, nastane konec dnešní Evropy. Západ si prý také myslel, že liberální demokracie bude přitažlivá pro ostatek světa. „Ale nesmíme si myslet, že naše vidění světa bude lákavé pro všechny. Podívejte se na Putina, podívejte se na čínské komunisty, podívejte se na islamisty,“ provedl určitý neblahý výčet politolog.

Podle Michálka bychom se měli snažit o zlepšení demokracie a nezabývat se otázkou, čím ji nahradit.  Hilský doplnil, že je za co bojovat. „Evropské hodnoty za to stojí, je zač se brát. Já vím, že docházelo ke kolapsům říší, ale na jejich místo vždy nastoupilo něco nového. Je také třeba mít historické vědomí, že se naše společnost vždy nechovala demokraticky a humanitně,“ připomněl pan profesor.