Laurenčíková se podivila tomu, že Klaus novelu vetoval. Poukázala na to, že většina odborníků dlouhá léta lobbovala za to, aby došlo ke změně zákona o sociálně-právní ochraně dětí.

„Na novele spolupracovala celá řada odborníků na vývojovou psychologii, zástupci neziskových organizací nebo vysoce erudovaní odborníci státní správy,“ obhajuje kvalitu zákona ve Dvaceti minutách Radiožurnálu.

Obava, že děti budou končit na ulici, není oprávněná

Podle Laurenčíkové není nutné obávat se o osudu dětí. „Novela nezavádí rušení ústavů. Posiluje naopak biologické rodiny a umožnila by případnou transformaci některých zařízení kvůli zavedení nových služeb,“ tvrdí odbornice na sociální politiku.

Pokud se někdo skutečně orientuje v současném systému sociálně-právní ochrany dětí, tak údajně novelu velmi kvituje, protože zavádí standardy kvality práce v sociálně-právní ochraně dětí.

Orgány budou mít díky novele rámec, jak má ochrana rodin vypadat

„Povinností úřadů je sledovat, jestli se určitá skupina obyvatel neocitá v tísnivé situaci. Teď budou mít orgány určitý rámec, jak má taková ochrana rodin vypadat,“ vysvětlila Laurenčíková. Nyní se prý pracovníci dovídají o rodinách v krizi se zpožděním.

Novela také ošetřuje, za jakých podmínek bude probíhat pěstounská péče, a umožňuje podporu pěstounů. Laurenčíková tvrdí, že zákon spíš napomáhá současnému systému, který není dostatečně ošetřen vzhledem k potřebám dítěte.