Přesně před pěti lety, tedy 20. května 2019 se ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ujmul mandátu. Od té doby došlo ke značným změnám. Jak u něho, tak u Ukrajiny. V roce 2019 na Ukrajině stále probíhaly boje, ve kterých se ukrajinský stát snažil získat kontrolu nad Doněckou a Luhanskou lidovou republikou, které vyhlásily nezávislost. O pět let později se Ukrajina snaží zejména neztratit další území proti postupujícímu Rusku. Volodymyr Zelenskyj kandidoval se slibem válku na východě země ukončit, ale dnes je z něho válečný prezident.

Volby ukrajinského prezidenta se měly konat 31. března tohoto roku, ovšem vzhledem k výjimečnému stavu na Ukrajině se nekonaly. Podle některých politiků se ovšem konat měly, jak informuje agentura Ukrinform, za volby během válečného stavu se zasazoval například americký senátor Lindsey Graham nebo předseda Parlamentního shromáždění Rady Evropy Tiny Kox.

Dle kyjevského Mezinárodního institutu pro sociologii bylo 80 % dotázaných toho názoru, že na volby není vhodný čas. A více než sto neziskovek toto stanovisko podepsalo. Stejného názoru byla i parlamentní opozice.

Důvodů, proč by se volby během války konat neměly, vidí agentura celou řadu. Jednak proto, že ukrajinská protivzdušná obrana je děravá a hlasovací místnosti by se mohly stát cílem Rusů. Dále 7 milionů Ukrajinců je v zahraničí a zajistit, aby mohli hlasovat, by bylo obtížné, nemluvě o těch, kteří jsou na Rusy okupovaných územích. Volby by prý provázela malá účast a také nesplnění některých formálních náležitostí, tudíž by byly zpochybňované, ať už by dopadly jakkoliv.

Navíc by z nich vycházelo očekávání změn v kabinetu, což je dle agentury riskantní. Dodejme ovšem, že změny kabinetu provádí Zelenskyj i bez voleb. Volby by navíc byly drahé, dle ústřední volební komise Ukrajiny by stály 5,4 miliardy hřiven (3,12 miliardy korun), což je během války výdaj, který si Ukrajina nemůže dovolit. A to, že se volby v čase války nekonají, je zakotveno i v ukrajinské ústavě. Ukrajinská agentura také píše, že zpochybňování legitimity Zelenského je hlavně ruské téma a že je za tím snaha destabilizovat Ukrajinu a vyvolat nepokoje.

Nicméně, pokud jde o výsledky, není jisté, že by Volodymyr Zelenskij dostal další mandát. Jak v březnu informoval magazín Newsweek, v průzkumu agentury SOCIS provedeném na konci února nad ním vítězil bývalý velitel ozbrojených sil Ukrajiny, Valerij Zalužnyj, který je momentálně velvyslancem Ukrajiny ve Velké Británii. Zalužného volilo 41 % ze 3 000 respondentů, Zelenského 23,7 %.

A podle průzkumu Razumkovova centra, který zveřejnil deník Economist, se důvěra v prezidentský úřad propadla ze 71 % v roce 2023 na 26 % v roce 2024. A podle dalšího průzkumu, který má deník k dispozici, si každý šestý Ukrajinec myslí, že od 21. května se bude na Zelenského pohlížet jinak.

Samostatnou otázkou je, jak se k Zelenskému postaví Rusko. Prezident Putin už dle Russia Today řekl, že legitimita Zelenského je důležitou otázkou nejen na Ukrajině, ale také pro Moskvu při případném jednání. Legitimitu Zelenského prý musí vyřešit politický a právní systém Ukrajiny, zejména ústavní soud. Dodal, že pokud se bude něco podepisovat, je nutné, aby podpis pocházel od legitimní autority.

Na sociálních sítích se spekuluje již nějakou dobu, co by prohlášení Zelenského za nelegitimního mohlo znamenat a objevují se i názory, že by Rusko mohlo přistoupit i k jeho fyzické likvidaci.