Na historicky první pracovní cestu šéfa svého resortu do Afriky ministr vnitra Vít Rakušan odletěl koncem dubna. Nad účelem jeho cesty se podivuje řada expertů. Ministerstvo v tiskové zprávě uvedlo, že hlavní náplní programu je humanitární projekt Medevac a Pomoc na místě, region označilo pro Česko a Evropskou unii za naprosto klíčový z pohledu bezpečnosti a migrace.

Misi zahájil Rakušan v Senegalu, kde se sešel s představiteli tamní vlády a také s vedoucím Mezinárodní organizace pro migraci pro západní a střední Afriku. Partnerské nemocnici Medevaku v senegalském městě Thies předal peněžní dar. Cílem bylo vysílání českých lékařských týmů do problémových oblastí, poskytování finančních a materiálních darů na rozvoj zdravotnické infrastruktury, přímá pomoc uprchlíkům, ochrana hranic a boj proti migraci. Ghana, Senegal, Rwanda a také Keňa, Libye a Maroko byly cílovými zeměmi programu pro severní Afriku v loňském roce.

Rakušan si cestu po svém návratu velmi pochvaloval: „Cesta ukázala několik zásadních věcí. Česko má v Africe skvělou pověst jako země, která zde pomáhá a je dobrým obchodním partnerem. Stejně tak byli představitelé Senegalu, Ghany i Rwandy rádi, že o Africe jen nemluvíme na evropských fórech, ale přijeli jsme za nimi jednat osobně,“ zhodnotil výpravu po návratu Rakušan, ačkoli podobné mise do vzdálenějších míst vede zpravidla spíše ministr zahraničí.

Mladá fronta Dnes si proto z ministerstva vyžádala zhodnocení cesty, co konkrétně se v které zemi podařilo dojednat. A následně oslovila několik afrikanistů, aby úspěchy okomentovali. „Až na memorandum ve Rwandě nedošlo k podepsání jiných smluv o spolupráci na jakékoliv úrovni. Tudíž se může zdát, že cesty do Senegalu a Ghany byly pouhou výměnou slov a možná slibů bez jakýchkoliv závazků,“ zhodnotil výjezd afrikanista Vojtěch Šarše z Univerzity Karlovy.

Že Rakušanův resort za tuto devítidenní cestu zaplatil 880 814 korun, zjistil deník z odpovědi na žádost podle zákona o svobodném přístupu k informacím. Podle získaných informací doprovázelo z resortu ministra Rakušana do Afriky dalších jedenáct lidí a dva osobní ochránci. Úředníků bylo hodně, třeba jen šéfů odborů a oddělení letělo pět. Resort platil za ubytování, stravné, očkování, víza, pojištění, setkání se zahraničními partnery (myšleno pohoštění a podobně) nebo místní dopravu.

„Šlo o pronájem několika minivanů nebo minibusů pro dopravu delegace, neboť kapacity českých velvyslanectví pro její zajištění nestačily,“ přiblížila to Hana Malá z odboru komunikace ministerstva.

Také rovněž uvedla, že se Rakušanovi podařilo dohodnout spolupráci hasičů. V Senegalu se Rakušan konkrétně sešel třeba se svým protějškem, s nímž mimo jiné dohodl spolupráci ohledně ilegální migrace, bezpečnosti, výměny zkušeností v oblasti kyberbezpečnosti a také spolupráce hasičských a záchranných sborů obou zemí.

Po zveřejnění podrobných informací Rakušanovy mise do Afriky se českým internetem během pondělního odpoledne šíří vtip a velký výsměch.

„Na Kolín dobrý,“ zněla nejdříve facebooková narážka na Rakušana coby bývalého starosty Kolína směrem od Jana Palusky, člena ODS. „Rakušan v Africe nepodepsal jedinou obchodní dohodu a jediná věc, kterou dohodl, je spolupráce českého a rwandského hasičského sboru,“ doplnil.

Polemiku Rakušanova akce vzbuzovala už během návštěvy v Africe. Třeba když černochům v nemocnici předával banány, které jsou všeobecně považovány za symbol rasismu. Nebo když dorazil uctít oběti kolonialismu k oficiálnímu památníku v kraťasech.

Pod Paluskovým příspěvkem se i nad banány pro černochy rozhořela diskuse, v níž celá řada diskutérů kladla otázky, jaký smysl vlastně cesta ministra vnitra po Africe měla. „Křivdíte mu, ještě rozdával černochům banány od Velkého bílého otce za velikou louží. Buďme hrdí za hodnotového ministra,“ vtipkoval jeden z komentujících.

Ministr Rakušan se rozhodl reflektovat stylem „nejlepší obrana je útok“ a místo vyúčtování své africké cesty zaměřil raději kritiku na příliš vysoké renty pro prezidenty Václava Klause a Miloše Zemana, které jsou podle něj v rozporu s vládním šetřením. „Mně to ideově nesouzní s tím, co představuje konsolidační balíček jako takový,“ řekl pro Novinky Rakušan v pondělí ke zvyšování renty prezidentům.

„Pokud však něco konsolidujeme a říkáme, že vytváříme nějaké úspory, tak opatření by měla ideově souviset,“ zdůraznil, že vládní úspory je třeba brát důsledně, byť jde v případě zvyšování renty pro prezidenta o „rozpočtovou marginálii“.

Bývalý prezident má měsíční rentu 50 tisíc korun a náhradu 50 tisíc korun na nájemné za kancelář a na odměnu asistenta. Podle návrhu by od příštího roku měla renta odpovídat platu poslance. Pro letošek je to 102 400 korun, částka se pravidelně valorizuje.