Názory zazněly v návaznosti na zjištění v litvínovském Janově, kam premiér koncem minulého týdne zavítal (psali jsme v samostatné reportáži). Několik kontroverzních podnětů, na které reagovali hlasitě i někteří novináři, zapadlo.

Nebrat jim dávky, zní od šéfa Agentury

Ředitel Agentury pro sociální začleňování David Beňák navrhuje, aby rodinám s nezaměstnanými rodiči zůstávaly veškeré sociální dávky, i když si jejich mladistvé dítě začne vydělávat.

„Když jdou děti do učení a vykonávají v rámci učebního oboru praxi, za kterou si vydělávají peníze, tak se tento výdělek započítá do příjmu pro určení nároku na sociální dávky. Stát paradoxně dětem říká: Když pracuješ, tak se to nevyplatí,“ zmiňuje Beňák jednu z věcí, která by se měla změnit, pokud se vláda chce bavit o prodlužování školní docházky nebo předčasných odchodech školáků ze základního vzdělávání.

Jaké by mělo být řešení? „Tenhle příjem mladistvého do příjmů domácnosti třeba nezapočítávat,“ navrhuje šéf agentury. Znamená to, že i kdyby do rozpočtu přibyl plat za výkon zaměstnání, měl by se úřad práce na rodinu dívat stále jako na bezpříjmovou domácnost.

Když se rodiče ničeho nebojí, je to složité

Beňák uvedl tento příklad v souvislosti s tématem předčasných odchodů ze základního vzdělávání, které jsou velkým problémem zejména v Ústeckém kraji. „Nějaká opatření by mohla fungovat, jako například sociální pracovníci ve školách, kteří by fungovali ve velmi úzkém kontaktu s problémovými rodinami. Je to ale také o zkvalitnění přípravy na volbu povolání. S dětmi by se mělo mluvit o tom, proč je důležité studovat, co jim to přináší. Hledat pozitivní motivaci. Já chápu, že na jedné straně musí existovat restrikce a hranice, kterou už nelze překročit. Ale na straně druhé je potřeba školáky i motivovat,“ uvedl už předem směrem ke svým kritikům.

„Možná nic nefunguje právě proto, že nefunguje ta dobrovolná část,“ je přesvědčena o nulovém přínosu „dobrotivosti“ ministryně Klára Dostálová, pod jejíž resort letos Beňákův úřad spadl. „Je to o penězích a oni je potřebují. Jako odpovědní rodiče přeci musí poslat děti do školy. Na jednu stranu můžeme dělat jakoukoli podporu, jakoukoli sociální práci, ale když se rodiče vůbec ničeho nebojí, tak je to samozřejmě velmi složité,“ objasnila, že už růžovému přístupu nevěří.

Řešení? Opatření jsou „rozbitá“

Premiér Babiš zřejmě postřehl mírný nesoulad: „Dobře, můžeme k tomu udělat kulatý stůl, pozveme experty. My nasloucháme,“ reagoval totiž na rozmíšku a odkázal na názor Lubomíra Šlapky, ředitele organizace Most k naději, která provozuje K-centra v Ústeckém a Libereckém kraji.

Lubomír Šlapka, ředitel organizace Most k naději, která provozuje K-centra v Ústeckém a Libereckém kraji. Foto: Lucie Bartoš

„Ani v protidrogové politice nesmíme být pro uživatele drog jenom strašákem a represí, ale musíme umět také něco nabídnout, respektive by to mělo být vyvážené. Podobný přístup by měl mít i stát,“ řekl k tomu Šlapka.

Podle něj je rozbitý celý soubor opatření od hygienických po sociální. „Ve chvíli, kdy přitvrdíte, jste odsouzeni do sociálního konfliktu,“ vzkazuje všem, kteří chtějí jít cestou represe proti problémovým rodinám. „Ve chvíli, kdy jste příliš liberální, situace se nemění. Vzniká někde radikalismus, protože jsou lidé, kteří pracují, řádně posílají děti do školy…“ chápe i druhou stranu.

Podle ministra školství Roberta Plagy (ANO) se každopádně problém nemá řešit až ve věku od 15 do 18 let. Je proto názoru, že například prodloužení povinné školní docházky z 15 na 18 let věku nepřinese žádný efekt, jak zmínil už před pár dny v Litvínově.