Stát je připraven podpořit investici tím, že ji bude garantovat jako druhý v pořadí, dodal premiér.

Šnobr možné postupy tímto směrem označil za nereálné a nefunkční. „Dokonce můžu říct, že jsou zcela mimo zákony platné v České republice a mimo schválený model garance pro stavbu jaderných elektráren v Evropské unii,“ řekl dnes ČTK Šnobr. „A říkám to zcela odpovědně,“ dodal. Problém podle něj tkví především v tom, že představenstvo ČEZ by v takovém případě neslo trestněprávní a majetkovou odpovědnost.

„Pokud se rozhodne podepsat jakýkoliv jaderný projekt, tak akcionáři s tím nic nezmůžou. Samozřejmě ty důsledky pro představenstvo následně nějaké budou, to je nepochybné. Každý akcionář má následně možnost posoudit, zda ten projekt byl, nebo nebyl rentabilní a zda tím byli akcionáři poškozeni,“ uvedl Šnobr. „Není to tedy o nás jako o minoritních akcionářích,“ dodal.

Majoritním akcionářem ČEZ je stát, který prostřednictvím Ministerstva financí drží 70 procent akcií. Zbytek jsou minoritní akcionáři. Zhruba 20 procent drží právnické osoby, deset procent pak osoby fyzické. Generální ředitel ČEZ Daniel Beneš dnes řekl, že míní, že by bylo lépe, kdyby česká energetika zůstala stoprocentně státní. „Myslím, že by ČEZ měl zvážit, zda by z nějaké části společnosti minoritní akcionáře nevytěsnil. Ale ta diskuse probíhá a nemá zatím závěr,“ dodal.

„Minoritní akcionáře ČEZ mají v poslední době v ústech všichni. Zdá se, že minority jsou doslova žábou na prameni. Není to pravda!“ reagoval na Twitteru Šnobr. ČTK řekl, že stát má několik zákonných možností, jak stavbu řešit. Jednou z nich podle něj je, že česká vláda přijme stejný model garancí, který je uplatňován na stavbu jaderné elektrárny Hinkley Point ve Velké Británii pro společnost EDF, která je podle něj věrnou kopií ČEZ.

Takzvaný Contract for Difference (CfD) umožňuje postavit jaderné elektrárny za pomoci garantovaných cen elektřiny. „Všichni víme, že pak by ale byly zveřejněny ceny, které jsou pro českého spotřebitele a daňového poplatníka zcela nepřijatelné, a ukázalo by se, že jaderné projekty jsou dneska za naprosto nerealistické peníze,“ dodal.

Druhou možností podle něj může být, že by stavbu zajistila stoprocentně státem vlastněná společnost. V této souvislosti nevyloučil možnost, že by mohli být minoritní akcionáři ČEZ státem vyplaceni a vytěsněni. Pro vytěsnění by musel majoritní akcionář, tj. stát, získat ve firmě podíl převyšující 90 procent, následně svolat valnou hromadu a na té rozhodnout o případném vytěsnění minoritních akcionářů. „Při aktuální ceně akcií činí tržní hodnota podílu minoritních akcionářů necelých 90 miliard korun,“ řekl dnes ČTK portfolio manažer společnosti Cyrrus Tomáš Pfeiler.

ČEZ je největší česká energetická firma. Jaderná elektrárna Dukovany s celkovým výkonem 2 040 megawattů pokrývá pětinu spotřeby elektřiny v Česku. Její první blok je v provozu od roku 1985.