Poté, co se ministryní spravedlností stala Taťána Malá (ANO), neobjevily se jen problémy s jejími opsanými vysokoškolskými pracemi či pochyby o její právní erudici. Objevila se i zásadní a hodně důležitá otázka, kdo bude nejvyšším státním zástupcem. Na něm totiž záleží, kdo bude vést klíčové vrchní prokuratury v Praze a Olomouci, které dozorují závažné a citlivé kauzy. S prací aktuálního vedení nejvyšší prokuratury totiž nepanuje stoprocentní spokojenost. S managementem státního zastupitelství má totiž problém například vládní hnutí ANO 2011 i okolí prezidenta republiky.

Server České justice před pár dny zmínil, že ve hře může nově být jméno náměstka vrchního státního zastupitelství v Olomouci Pavla Komára. Toho měla ministryně Taťána Malá zmínit na návštěvě u Miloše Zemana na zámku v Lánech. Ta to popřela. Podle zdrojů jiného serveru, Echo24, však tuto variantu podporuje i prezidentova poradkyně, bývalá státní zástupkyně a poslankyně za ČSSD Marie Benešová.

Nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman by totiž mohl zakrátko uvolnit kancelář, ve které úřaduje z Brna. Podle několika zdrojů z justice se Zeman mohl ucházet o post vedoucího nově vznikajícího Úřadu evropského veřejného žalobce. Před dvěma měsíci to nakousl server Aktuálně.cz.

Sám Zeman prý aspiranturu o prestižní funkci ale nepotvrdil. „Já tam žádný zájem nemám," uvedl. Podle informací Aktuálně.cz ale dal najevo, že o post stojí, a začal usilovat o podporu na zmiňovanou fukci v evropské prokuratuře. Dva vysoce postavení činitelé, kteří se tématem zabývají, ale prý potvrdili, že pokud Česko skutečně svého kandidáta na funkci evropského žalobce postaví, bude jím právě současný šéf českých žalobců. „Zeman by byl skutečně silným kandidátem. A to v porovnání s jakýmikoliv dalšími možnými zájemci z ostatních zemí EU," tvrdil jeden ze zdrojů.

Pavel Zeman už v evropských strukturách působil. A to sedm let jako český zástupce u organizace Eurojust, která má na starosti spolupráci mezi státy EU v případech závažné přeshraniční kriminality a organizovaného zločinu.

Čapí hnízdo ne, a veřejný zájem?

Evropská unie vznik Úřadu evropského veřejného žalobce schválila v loňském roce. Evropská komise má v plánu, že by mohl začít plně fungovat do konce roku 2020. Jeho rolí by mělo být především stíhání podvodů s penězi z evropského rozpočtu. Tedy kauzy, ve kterých dojde ke zneužití dotací z evropských fondů. Půjde ovšem jen o nové případy, na které vyšetřovatelé narazí až po vzniku popisovaného úřadu. Společný evropský žalobce by tak určitě nemohl vyšetřovat například kauzu Čapí hnízdo, ve které je designovaný premiér Andrej Babiš (ANO) a jeho blízcí spolupracovníci z holdingu Agrofert obviněn z dotačního podvodu a poškozování finančních zájmů Evropské unie.

Jméno možného nástupce Pavla Zemana Pavla Komára vzbudilo značný rozruch. Nejenže je brán za reprezentanta extrémního křídla prokuratury, ale nazanedbatelný otisk zanechal i v tvrdé roztržce kolem reorganizace elitních policejních útvarů přede dvěma roky. Kvůli tomu čelil Komár kárné žalobě před nejvyšším správním soudem. Komárovu věc k soudu postoupil právě nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman. Tomu se nelíbilo, že Komár do médií prohlásil, že žalobci hodlají reorganizaci policie prověřit.

Komár tehdy uvedl, že si státní zástupci pozvou k podání vysvětlení policejního prezidenta Tomáše Tuhého a jeho tehdejšího náměstka Zdeňka Laubeho. Při reorganizaci elitních útvarů vznikla Národní centrála proti organizovanému zločinu, do které se sloučily Útvar pro odhalování korupce a finanční kriminality a Útvar pro odhalování organizovaného zločinu. Reorganizace vzbudila velikou nevoli u vládního hnutí ANO, které se rozhádalo s kolaiční ČSSD a tvrdé kritice ji podrobili i někteří žalobci, především z Komárovy Olomouce.

Komár kárnou žalobu u nejvyššího správního soudu ustál. I když, z výsledku soudního jednání si zainteresovaní pozorovatelé jasné sdělení neodnesli. Senát v čele s předsedou Jiřím Pallou totiž konstatoval, že Pavel Komár postupoval ohledně policejní reorganizace sice nesprávně, když veřejnosti ohlásil jména policejních funkcionářů, které chce státní zastupitelství vyslechnout, ale nebyl to prý takový exces, aby za něj mohl být potrestán. Vše se točí kolem takzvaného veřejného zájmu. Ten ale dosud nebyl jednoznačně definován soudním judikátem.

Pavel Komár se před kárným senátem hájil tím, že byl veden právě oním veřejným zájmem, při němž by mohl jména v souladu se zákonem zveřejnit. Kárný senát však konstatoval, že výslechy okolo policejní reformy pod veřejný zájem podřadit nelze. „Je ale pravda, že veřejný zájem není nějak blíže vymezen, není k tomu judikatura, a tak nelze tvrdit, že by v této výjimečné situaci postupoval v rozporu s právní doktrínou. Na posouzení měl navíc jen velmi málo času. Nesprávně tak aplikoval trestní řád při poskytnutí informací o procesním úkonu, ale nejedná se o exces, který byl zakládal kárnou odpovědnost,“ konstatoval Palla. „Nikdo ho neviděl, ale všichni o něm rádi mluví. Řeč je o sousloví veřejný zájem, jímž dnes v Česku můžete – snad kromě vraždy – přikrýt všechno,“ podrobil před rokem kritice výmluvy na veřejný zájem respektovaný komentátor Bohumil Pečinka.

Je to přitom samo státní zastupitelství, které v poslední době tepe do úniků do médií veřejný zájem - nezájem. Žalobci kritizují úniky z vyšetřování, tedy identické situace, v jaké se sám svým zaviněním ocitl únikem poznatku z vyšetřování olomoucký prokurátor Pavel Komár. S ohledem na to, v jakých médiích jsou pak tyto úniky z vyšetřování publikovány, často spřízněných s jednou vládní politickou stranou, a kterými autory byly publikovány, nelze vůbec vyloučit, že jde o informace, které pocházejí ze struktury státního zastupitelství, a že možný kandidát na nejvyššího prokurátora Pavel Komár v tom není a nebyl sám.