Naopak nejméně lidí, zhruba třetina, důvěřuje Poslanecké sněmovně. Také její důvěryhodnost se snížila, nicméně v rámci možné statistické chyby stejně jako u Senátu. Jemu nyní věří 34 procent občanů.

Třetí nejnižší důvěru získali hejtmani, jimž v červnu věřilo 36 procent lidí. V březnu měli důvěru o devět bodů vyšší. O osm bodů na 40 procent se snížila důvěra v krajská zastupitelstva. „Na krajské, v případě hlavního města Prahy magistrátní, úrovni poprvé od jara 2017, kdy taková situace nastala naposledy, převážila nedůvěra nad důvěrou,“ uvedli autoři průzkumu.

Vládě v červnu důvěřovaly stejně jako krajským zastupitelstvům dvě pětiny občanů. Od března si ale pohoršila méně, o pět procentních bodů, přesto se její důvěra dostala na nejnižší úroveň minimálně od loňského února. Na nejnižší úroveň od této doby se dostaly i ostatní zkoumané instituce s výjimkou parlamentních komor, které v loňském roce vykázaly nižší důvěru než nyní.

CVVM se od 20. června do 2. července rovněž dotazovalo na spokojenost se současnou politickou situací. Pětina lidí podobně jako v březnu uvedla, že je s ní spokojena. Spokojeno ani nespokojeno bylo 34 procent lidí, tedy o šest bodů méně než v březnu. Nespokojenost s politickou situací se zvýšila o osm bodů na 44 procent.

„Současné hodnocení politické situace nadále ale zůstává výrazně lepší, než bývalo v období let 2012 a 2013,“ uvedlo CVVM, které průzkum důvěry v ústavní instituce a spokojenosti s politickou situací provádí každý měsíc. Kvůli opatřením proti šíření koronaviru byla ale tentokrát pauza mezi průzkumy více než dvouměsíční.