Hauser tvrdí, že události listopadu 1989 prožíval s nadšením. Podotkl, že změna byla nečekaná a společnost se proměnila „ze dne na den“. Měsíc před listopadem 1989 byl Hauser na jednom ze zakázaných koncertů, jehož se účastnili i chartisté a ti mu měli říci, že události podobné těm v tehdejším Polsku u nás očekávají až tak za deset let.

„Snažím se o pohled, který není pouze oslavný, ale zároveň se zamýšlí nad děním posledních 30 let,“ tvrdí Hauser. Dnešní společnost prý není příkazová, ale rozvíjí určité vyprávění či diskurz, který se předkládá tak, že „kdo se s ním ztotožní, tak má pocit, že patří do lepší společnosti“. „Není to příkaz – že by si musel myslet, že žijeme v nejlepší společnosti. Ale polovina lidí si to nemyslí,“ říká filozof.

„Když řekneme, že nikdy nebylo lépe, vyvolává to představu uskutečněné utopie, že žijeme v nejlepším z možných světů,“ dodává.

Dle Hausera existují prý průzkumy, podle kterých hodnotí změnu režimu po sametové revoluci kladně jen polovina lidí. Dále podle Hausera bylo dle průzkumů z prosince 1989 zhruba 40 % lidí pro skandinávskou cestu socialismu, stejný počet pro socialismus v duchu myšlenek roku 1968 a jen asi 2 % lidí byla pro kapitalismus.

To, že na předlistopadový režim nahlíží kladně více než polovina populace, prý vyplývá z průzkumu – Hauser však během interview nebyl schopen uvést zdroj tohoto průzkumu, prý je však „snadno dohledatelný na internetu“.

Změna režimu dle Hausera postihla mnoho lidí. Ekonomická transformace prý negativně dopadla na miliony lidí, zejména například v severních Čechách, a dramaticky vzrostly náklady na bydlení. „Lze najít několik oblastí, kvůli kterým část společnosti říká, že v minulém režimu měla práci a neměla sociální problémy, byť třeba byla nespokojena s politickou reprezentací,“ míní Hauser.