V pořadí sedmý balíček sankcí by měl podle serveru Euractiv.com zahrnovat zákaz dovozu ruského zlata a odstranění mezer v dříve schválených sankčních opatřeních, například doplněním některých výrobků na seznam zakázaného zboží.

Na zákazu dovozu zlata, které představuje největší neenergetický export země, se v červnu na summitu skupiny G7 dohodly členské státy EU Francie, Německo a Itálie se svými protějšky z USA, Kanady, Japonska a Spojeného království.

Podle průmyslových analytiků by zákaz mohl být do značné míry symbolický, protože předchozí opatření uvalená na Moskvu již dokázala fakticky uzavřít evropské a americké trhy se zlatem, včetně obchodních center v Londýně a v Curychu.

Nařízení také rozšíří seznam zboží, které je zakázáno vyvážet do Ruska, a zahrne další seznamy osob a subjektů napojených na širší okruh ruského prezidenta Vladimira Putina. Balíček by také mohl obsahovat řešení tranzitu sankcionovaného zboží do ruského Kaliningradu.

Od ruské invaze na Ukrajinu 24. února se EU dohodla na šesti balíčcích sankcí, které zahrnují zmrazení majetku a zákaz vydávání víz ruským oligarchům a úředníkům, kontrolu vývozu, zmrazení aktiv centrálních bank, odpojení bank od platebního systému SWIFT a zákaz dovozu ruského uhlí a ropy. Nejproblémovější byl šestý balíček, ve kterém státy EU po dlouhých tahanicích zavedly mimo jiné částečné embargo na dovoz ruské ropy s výjimkou pro Maďarsko, Slovensko a Českou republiku.

Většina členských států EU tvrdí, že sankce fungují, ale bude trvat nějakou dobu, než se projeví jejich plný dopad na ruskou ekonomiku. Maďarsko však tvrdí, že EU by měla přestat přidávat sankce vůči Rusku kvůli jeho invazi na Ukrajinu a místo toho usilovat o příměří a o zahájení jednání.