To před zahájením summitu původně požadovala Česká republika, podporovaná Polskem a Maďarskem.

Unijní prezidenti a premiéři dnes budou debatovat o závazku takzvané klimatické neutrality, kterou má podle návrhu závěrů summitu EU dosáhnout do poloviny století. Česko spolu s Polskem a Maďarskem před jednáním nevyloučily zablokování tohoto příslibu, pokud usnesení zároveň nezaručí podporu jaderné energie. To však nechtějí připustit zejména Rakousko a Lucembursko.

"Pokud jadernou energii chtějí podporovat jednotlivé země, je to jejich právo. Ale nikoli z fondů EU," řekl Bettel novinářům. Dodal, že jádro rozhodně nepovažuje za čistý a bezpečný zdroj.

Český premiér Andrej Babiš při příchodu na jednání prohlásil, že Česká republika bez jaderné energetiky přechod ke klimaticky odpovědnému hospodářství nezvládne a že nechápe přístup zemí, kterým jádro vadí.

EU by podle navrhovaných závěrů summitu umožnila členským zemím, aby si rozhodly o vlastním energetickém mixu. Zda bude Česku tato formulace stačit, Babiš neřekl.

O nutnosti uznat přínos jaderné energie pro přechod k ekologicky čistému hospodářství mluvil při příchodu na jednání maďarský premiér Viktor Orbán. Budapešť je podle něho ochotna závěry summitu podpořit, když na ně nebudou některé regiony doplácet více.

"Náklady klimatické transformace jsou pro Polsko mnohem vyšší než pro jiné země," řekl novinářům polský premiér Mateusz Morawiecki. Varšava hodlá bojovat především za co nejvyšší finanční podporu pro regiony závislé na energiích z fosilních paliv. Ve hře je podle něj několik variant a výsledek dnešní klimatické debaty se nedá předvídat.