Místopředseda dozorčí rady poradenské firmy Partners Pavel Kohout radí odhodit předsudky. „Základní schéma konfliktu vypadá takto. Imperiální mocnost A má v úmyslu postupně anektovat nebo přinejmenším zásadně ovlivňovat stát S. Dále je zde imperiální mocnost B, která má rovněž v úmyslu postupně anektovat nebo přinejmenším zásadně ovlivňovat stát S,“ vysvětluje. S je přitom chudá, špatně spravovaná země se slabou vládou. Obyvatelstvo je ostře rozděleno. Část podporuje mocnost A, zatímco druhá část mocnost B. Situace přerostla v občanskou válku."

Prohrát mohou všichni, pokud se konflikt eskaluje. Navíc je tady hrozba islámu

Schéma konfliktu je podle Kohouta symetrické a nikdo nemá jednoznačnou převahu – mocenskou ani morální. Prohrát ale mohou všichni. A k tomu dojde, pokud bude konflikt eskalován.

Obě mocnosti ale na sebe neustále uvalují sankce. Hrozí se dokonce přímým válečným konfliktem. „To vše kvůli chudé zemi, která za konflikt ani nestojí a jejíž anexe by byla spojena spíše s náklady než s výhodami,“ míní Kohout. Ekonom upozorňuje, že mocnosti A i B (Rusko, EU) mají společného nepřítele – mocnost C – která hodlá ovlivňovat celý svět. Jedná se podle Kohouta o islám.

Pokud Rusko a Ukrajina dospějí k dohodě, bude to důkaz, že dobře zacílené sankce zafungovaly

Státní tajemník pro evropské záležitosti Tomáš Prouza tvrdí, že sankce jdou ruku v ruce s diplomacií. EU spolu s USA reagovaly postupně na první násilnou změnu hranic v Evropě po 70 letech. Nejdříve došlo k sankcím vůči fyzickým osobám, které dominovaly anexi Krymu. Následně sankce dopadly na firmy, které nejvíce profitovaly z bezprecedentního kroku Ruska. Když to nepomohlo, přistoupila EU k výraznějším postihům Ruska – finanční trhy, obchod se zbraněmi, těžba ropy v náročných podmínkách a speciální technologie pro vojenské podniky.

Snahou sankcí podle Prouzy bylo dostat Rusko k jednacímu stolu. Na konci minulého týdne došlo na Ukrajině k uzavření opatrného příměří. „Pokud Rusko a Ukrajina opravdu dospějí k určité dohodě, tak to bude mimo jiné důkazem, že společné odhodlání EU a USA a dobře zacílené sankce zafungovaly a že pomohly oběma stranám konfliktu najít řešení,“ věří státní tajemník. 

To, co zaplatíme sankcemi, je naše čest. Bojuje se o to, jak vyváznout z krize

Hlavní analytik Raiffeisenbank Michal Brožka si myslí, že Západ udělal hodně chyb. Ukrajina jako stát selhávala a ekonomicky šla dolů. Západní státy nevzaly v potaz geostrategické chování Ruska. „Teď už to vnímám jako boj o to, jak se z toho se ctí dostat s tím, že minimálně Krym zůstane ruský. To, co zaplatíme sankcemi, je ta čest,“ tvrdí Brožka.

Když jde o životní zájmy, jsou země ochotné trpět velkou bolestí, aby si zajistily bezpečnost. Řekl to politolog John Mearscheimermarch. Putin kvůli ekonomickým sankcím prý neustoupí a Rusko bude hodně platit.

Přesto je podle Brožky nutné Rusko tlačit k poznání, že dohody se vyplácí dodržovat.