V roce 1950 vtrhla čínská armáda do Tibetu a zemi obsadila. Oficiálně vojáci osvobozovali Tibeťany od kapitalistického útlaku. Neobešlo se to bez ztrát na životech. Číňané do Tibetu přinesli nové technologie a zemi zmodernizovali, ale pokud se někomu nelíbila nadvláda čínských komunistů, měl smůlu. Odpůrci čínských komunistů končili často ve vězeních a na popravištích. Pokud lidé stáli více o svobodu než o modernizaci, se zlou se potázali. V roce 1959 vypuklo v Tibetu protičínské povstání, které bylo velmi krvavě potlačeno.   

Z tohoto úhlu pohledu je podle Vladimíra Pikory naprosto v pořádku, že se svět ozývá na obranu Tibetu. Problém prý je, že se spravedlivě rozhořčená veřejnost stejně spravedlivě nezastává třeba Katalánců ve Španělsku, kteří také jen touží po svobodě.

„Podporovat Tibet je populární. Možná by šlo mluvit přímo o módě. Dalajlama je pro mnohé něčím jako vzorem pravdy a lásky. O podpoře Tibetu a o jeho situaci jsme slyšeli mnoho. Naopak nějak nápadně málo se mluví o situaci v Katalánsku. A přitom mezi oběma zeměmi je mnoho paralel. Jistě, Katalánsko zažilo nesrovnatelně menší násilí. Ale přesto: Pamatujete si na říjnový krvavý zásah proti prostým Kataláncům? Žádali jediné. Chtěli svobodu a nezávislost na Španělsku. To je přesně to, co Čína Tibetu upírá, byť ještě mnohem razantnějšími prostředky. Ačkoliv tedy mnozí tvrdí, že Katalánsko nelze s Tibetem srovnávat kvůli odlišné kultuře a odlišné míře násilí, to klíčové je stále stejné: Jde o svobodu a nezávislost,“ zdůraznil Pikora.

• Celý komentář naleznete zde

Ekonom připomněl, že Katalánci uspořádali referendum, v němž se vyslovili pro nezávislost svého regionu na Španělsku, jenže nad oblastí převzali kontrolu policisté z jiných částí země a tehdejší katalánský premiér Carles Puigdemont raději utekl do zahraničí.

„Proč tedy čeští aktivisté nevyvěsili vedle vlajky Tibetu i vlajky Katalánska? Protože to není móda? Protože za tibetskou vlajku je nikdo neklepne přes prsty, zatímco za katalánskou by mohl? Nebo proto, že ať udělá Čína cokoliv, vždycky to přece musí být fujky-fujky, zatímco Evropané se prostě nemýlí, nedělají chyby a chovají se vždy demokraticky?“ zeptal se Pikora.

Situaci ve Španělsku přitom můžeme jako členský stát EU ovlivnit mnohem víc než v Číně. Z pohledu Číny je Česká republika jedním větším městem a čínští politici si pravděpodobně nebudou lámat hlavu tím, že je kritizujeme za Tibet. Se Španělskem to ale může být jinak. Jenže dráždit Španělsko se nikomu moc nechce, protože by se pak mohli ozvat i Vlámové v Belgii, sever Itálie toužící po samostatnosti a další regiony.

Nemluvě o tom, že otázky zahraniční politiky řeší ministerstvo zahraničí, které si kvůli tomu platíme ze svých daní. Školy a radnice, které tibetskou vlajku vyvěsily, si prý platíme z jiného důvodu, což je podle Pikory třeba mít na paměti.

„Považuji se za člověka celkem svobodomyslného. A jako takový si myslím, že každý by si měl věšet takové vlajky, jaké si sám věšet chce. Ale má to háček. Měl by si je věšet doma. Nikoli na úřadech, které já platím z daní. Nikoliv na veřejných školách, jež platíme všichni. Myslím, že by třeba bylo docela hezké, kdyby si lidé doma na státní svátek vyvěsili českou vlajku. Tu ovšem vidím u někoho doma jen výjimečně. Asi vlajka není pro aktivisty dost sexy,“ uzavřel svůj komentář ekonom.