Podle docenta Tomáše Lebedy jsme na cestě ke druhé deziluzi z toho důvodu, že teprve v roce 2010, když nastoupily nové politické subjekty v podobě stran Věcí veřejných a TOP 09, začaly tradiční politické strany jako ČSSD a ODS sklízet své průšvihy z předchozích let. „Zárodky byly už v ekonomické transformaci, následně v opoziční smlouvě či ve vládě Mirka Topolánka,“ uvedl v televizi  Lebeda. „Zdá se mi, že v české společnosti se některé důsledky ekonomických a politických kroků projevují v dlouhodobém hledisku,“ dodal.

Podle něj má nový styl politiky představovaný Věcmi veřejnými, hnutím ANO, Úsvitem a TOP 09 problematické stránky, jako je obrovský střet zájmů. „Například premiér si rozumí v mnoha otázkách s jedním ze zástupců opozice (Miroslav Kalousek, pozn. red) více než s Andrejem Babišem z hnutí ANO,“ poznamenal posléze Lebeda s tím, že nyní u nás řešíme spíše názorový problém tradičních stran s novými politickými uskupeními.

Lid chce nějakou ideologii a Hrad toho strašidelně využívá

„ANO nemá schválně program, je to pragmatičnost a tvrzení, že v politice není důležitá žádná ideologie. Pro mě je potom zástupce jediné ideologie Hrad,“ řekl následně ekonom Tomáš Sedláček, podle kterého jsme v jiné situaci než Polsko, Maďarsko a Slovensko, protože jsme se nyní dostali z prázdnoty, jež přišla po ideologii Václava Havla. „Touhu po té ideologii teď velmi dobře a strašidelně využívá Hrad,“ pokračoval ekonom.

Politolog Tomáš Lebeda je přesvědčen, že ideologie má smysl v tom, že udržuje strany i v době, kdy se jim tolik nedaří. „Proto přežila ODS, ale i ČSSD z dob Grosse a Špidly. To u těch nových stran, které můžou být úspěšné několik volebních období, si ale dlouhodobě myslím, že nejsou udržitelné,“ vysvětlil svůj názor vedoucí katedry politologie Palackého univerzity v Olomouci a dodal, že by nicméně měly i ideologické strany přestat postupovat ideologicky a měly by začít dělat i praktická řešení. „Obávám se, aby to standardní politické strany nepodcenily, aby nepřišel masivní nárůst nových politických subjektů,“ řekl.

Když nás přijímali do EU, také jsme byli imigranti

Oba hosté se věnovali i ekonomické situaci, a to jak světové, tak tuzemské, která je často odvozena z cen ropy. „Ropa je rozdělována nedemokraticky,“ uvedl Sedláček, který využil i výroku amerického senátora Johna McCanea o tom, že Rusko je jen benzínová stanice převlečená za stát. „S ropou je to stejné jako s byty. Víme, jak je to jednoduché, máme statistiky vždy se to nějak vymkne, což nedělá dobrotu,“ podotkl ekonom, který posléze uvedl, že jsme jako Česká republika malá otevřená ekonomika, která musí chytat vítr. „Vláda si může dovolit štědřejší ekonomiku a dokonce se snižuje shodek. Dělá to dobře,“ uzavřel Sedláček svou teorii.

V závěru se oba diskutující dotkli i migrační krize, která podle politologa Tomáše Lebedy není vůbec dobrá pro opozici, protože ta má teď téměř podobné názory jako vláda a mnohem větší problémy má s prezidentem. „U vlády je to tak napůl, bude hodně záležet na její komunikaci,“ řekl následně Lebeda.

Sedláček ho v tomto ohledu následně doplnil tím, že strach z migrace je zaviněn neznalostí. „Je tu přímá neúměra strachu s počtem běženců. Například v Dánsku je naprosto běžné, že tam jsou barevné třídy,“ sdělil ekonom, podle kterého jsme byli při vstupu do Evropské unie ve stejné pozici jako nynější migranti. „Stejně jsme na tom byli i my, když nás, Slovany, přijímali do EU. Byli jsme pro ně migranti,“ dodal  s tím, že údajně bohužel chceme z otevřenosti brát jen pozitiva. „Bereme to jen účtově. Máme běženeckou mentalitu. Myslíme, že něco dostaneme zadarmo,“ řekl.