„Řekl bych, že lidé nemají peníze a zároveň se i bojí, co přijde,“ komentoval Lízal v pořadu Interview ČT24 příčiny toho, proč se tržby v maloobchodě už sedmým měsícem snižují. Meziročně se tržby v maloobchodě v listopadu snížily reálně o 8,7 %, meziměsíčně klesly o 0,3 %.

Lidé se podle ekonoma zalekli zvyšujících se cen a zpozorněli, když se tvrzení vlády, že to s cenami nebude takové, nenaplňovalo. To vše samozřejmě ve světle války a energetické krize: „Když se podíváme na časový vývoj, zlom nastal po vypuknutí války na Ukrajině. Takže pokud peníze lidem došly, tak ne tak rychle, ale ta psychologie zahrála hlavní roli. A to i v tom, když se podíváme, jak se vyvíjely ceny, tak v létě začala panovat obrovská obava z toho, jak to bude vypadat s energiemi.

Tehdy vláda přišla s úsporným tarifem a vlastně říkala, že ty ceny nebudou takový problém, ale nakonec to tak nedopadlo. A lidé proto samozřejmě reagovali opatrně,“ pokračuje Lízal. „Přece jen, když vidíte, že ty ceny pořád rostou… Novináři byli rádi, že mohou psát titulku o nových rekordech v ceně plynu nebo u elektrické energie. To vše k té psychologii samozřejmě přispělo,“ uvedl bývalý člen bankovní rady centrální banky.

Výše zmíněné obavy jsou podle Lízala však oprávněné: „Pokud máme inflaci, která olizuje dvacet procent. Racionálním řešením inflace je recese, jinými slovy lidem říkáte, že ekonomika musí zpomalit, připravte se na horší časy. Buď budeme na vlně vysoké inflace, což centrální banka nechce, i vláda říká, že by měla inflace klesnout, trochu se přetahují o to, co by kdo měl dělat. Nebo na druhou stranu to řešení musí přijít,“ uvedl ekonom.

„Takže ať se nám to líbí, nebo ne, inflace se vždy krotila vysokými úroky a poklesem ekonomiky. Ekonomové se dívají trochu s obavou na to, jak dopadnou lednová čísla. Myslím, že leden bude důležitý právě s ohledem na to, jakým způsobem obchodníci přistoupí k tomu promítání očekávaných nákladů,“ doplnil Lízal.

Následně popsal, jak velký představují problém snižující se nákupy pro celou ekonomiku, když spotřeba domácností je významným příspěvkem HDP. „Pro ekonomiku je to špatně z hlediska toho, že zpomaluje, jelikož domácí spotřeba je jedním z důležitých faktorů HDP. Na druhou stranu inflaci krotíme právě tím, že ekonomika zpomaluje,“ zopakoval s tím, že je to plus pro výhled, že inflace může v budoucnu klesnout, zároveň se to neobejde bez zpomalení ekonomiky.

„To znamená, že patrně dojde k nárůstu nezaměstnanosti, bude tam tlak na veřejné výdaje právě s ohledem na to, že ekonomika zpomaluje, bude nižší výběr. Inflace zase působí pro státní rozpočet pozitivně v tom smyslu, že se vybírá více. Prostě mince má bohužel dvě strany. Nemůžeme si vybrat, že budeme chtít jenom to pozitivní z toho,“ shrnul ekonom Lízal.

Upozornil, že pokud ekonomický pokles bude rychlejší, dostane se inflace dříve pod kontrolu.

Sám tak považuje za lepší recesi a případné problémy s nezaměstnaností než být dlouho v recesi a s vysokou inflací. „Krátká recese je pro ekonomiku vždy příjemnější než dlouhá recese, přestože může být mělčí,“ poznamenal ekonom Lubomír Lízal. Podle něj se ČNB musí rozhodnout, zda udělat strategické rozhodnutí ohledně zvýšení úrokových sazeb nejlépe už v prvním čtvrtletí.