„Expanzivní monetární politika Evropské centrální banky je založena na snaze dostat do Evropy vyšší inflaci a zrychlit hospodářský růst navýšením množství peněz v oběhu. Obojí je ale špatně,“ tvrdí ekonomka. Nízká inflace je však podle ní vyvolána něčím úplně jiným než neochotou spotřebitelů utrácet – a to především situací na trhu komodit. 

Současná deflace je podle jejího názoru spíše ta „hodná“. „Spotřebitelům pomáhá, nepoškozuje je, jak ECB předpokládá. Proto je její boj proti deflaci zcela zbytečný. Kdyby byl ‚jen‘ zbytečný a bez vedlejších efektů, ještě by to mohlo být v zásadě jedno. Jenomže tento boj má i negativní efekty,“ dodává se slovy, že za negativní považuje například nárůst množství peněz v oběhu. 

„Tyto peníze sice nevyvolávají inflaci v cenách zboží a služeb, jak by ECB chtěla, zato způsobují ohromnou inflaci ve finančním světě. Projevují se v přepálených cenách akcií, dluhopisů i v záporných úrokových sazbách. A jak známo, každá taková cenová bublina končívá velmi neslavně. Právě takového neslavného konce se bojím,“ dodala. Podle jejího názoru v letech 2008 a 2009 krize sice měla proběhnout, aby se hospodářství pročistila, ale v pravém slova smyslu vlastně neproběhla.

Pak je tu ještě onen druhý pohled skrze snahu zvýšit hospodářský růst, ačkoli jedno s druhým souvisí tak úzce, že to oddělovat není dost dobře možné.

„Dnes má Evropa jako celek více dluhů než v roce 2008, ačkoli krizi v roce 2008 spustilo právě předlužení. Když to dáme dohromady – neočištěná struktura ekonomiky, nárůst zadlužení, inflace ve finančním světě a vystřílení veškeré munice centrálních bank –, pak nám z toho žádná pěkná budoucnost nekouká,“ sdělila Šichtařová.

Závěrem se ekonomka vyjádřila k České národní bance, která se podle ní chová daleko racionálněji než ECB. „Ale také příliš lpí na intervenčním režimu. Důvodem je přesně stejný přehnaný strach z deflace, která by sama o sobě byla neškodná. A výsledek? Ekonomice se pomáhalo slabým kursem v době, kdy to příliš nepotřebovala. A nyní bude ČNB nejspíše donucena opustit intervenční režim ve fázi, kdy se to naopak hodí nejméně. Dnes by totiž koruna měla být ještě slabší,“ dodala. Exportéři jsou nyní podle ní šťastní, neboť jim centrální banka intervencemi pomáhá, je však zvědavá, jak se budou tvářit, až jim naopak podrazí nohy v době, kdy to nebudou čekat.

Podle Šichtařové je čas vrátit se ke kořenům a ukončit neproduktivní monetární expanzi. „Přestat vykupovat bezcenné státní dluhopisy, ať už řecké, nebo jiné. Tím sice poškodíme mnoho subjektů, možná včetně bank a států, ale ekonomiku jako celek to obrodí a bude možné začít s čistým štítem. Bojím se, že bez takového ‚velkého třesku‘ to nepůjde. Jsme už příliš daleko na to, abychom ještě mohli spoléhat na nějaké měkké přistání,“ uzavřela.