„Tento konkrétní prezident nejde pro silné slovo daleko, je mi proti mysli, aby mu bylo vše povoleno, a druhému člověku, který si ho dovolí kritizovat a použije stejný tón, to bylo zakazováno,“ řekl serveru Echo24.cz odborník na ústavní právo Jan Kysela.

S návrhem zcela nesouhlasí také bývalá ústavní soudkyně a nynější senátorka Eliška Wagnerová. „Je to nonsens. V moderním právním demokratickém státu jsou si všichni rovni v právech. Proč má být právo na čest někoho, byť je ve funkci prezidenta, chráněno více než práva ostatních občanů?“ uvedla.

Server připomíná, že asi šedesát poslanců z vládních ČSSD, hnutí ANO a opozičních KSČM a hnutí Úsvit se podepsalo pod návrh, který by do trestního zákoníku vrátil čin veřejného hanobení prezidenta. Trestem za takový přečin by bylo až roční vězení, peněžitý trest nebo propadnutí věci.

Celý text je ZDE

Kysela i Wagnerová považují návrh za protiústavní a za pravdu jim dává i další odborník na ústavní právo Jan Kudrna. Podle něj je v rozporu s Listinou základních práv a navíc k podobným návrhům existuje judikatura Ústavního soudu i Evropského soudu pro lidská práva. „Podle mého názoru je právní ochrana prezidenta republiky dostatečná. Je chráněn, jako každý jiný, trestním zákonem proti pomluvě i výtržnictví, přirozeně může žádat soud o ochranu svých osobnostních práv v občanskoprávním řízení a je chráněn také mimoprávně,“ dodal Kudrna.

Jak server dále píše, Wagnerová s Kudrnou se navíc shodují v tom, že Zeman jakožto veřejně činná osoba šel do funkce s tím, že ho lidé budou veřejně kritizovat. „Prezident je veřejný činitel par excellence. Judikatura jak Ústavního soudu, tak Evropského soudu pro lidská práva říká, že veřejní činitelé mají vyšší míru ochrany. A argumentuje se tím, že tito lidé mají lepší přístup k médiím než normální smrtelník, takže když je někdo osočí, tak se mohou ohradit v médiích, do kterých mají přístup,“ vysvětlila Wagnerová.

Evropský soud pro lidská práva podle ní jasně říká, že i tvrdá vyjádření v podobě vulgárních slov jsou možná, pokud plní funkci a reagují na něco, co si takto ostrý komentář zaslouží. „K této věci se mnohokrát vyjadřoval soud ve Štrasburku a vždy došel k závěru, že veřejně činná osoba, včetně například umělců, ale především politiků, musí unést vyšší míru kritiky a ochrana poskytovaná právním řádem veřejným činitelům a politikům nutně musí být nižší, než je tomu u běžných lidí, kteří do veřejného prostoru nevstupují,“ doplnil Kudrna.