Lipovská v rozhovoru rozebírala situaci, zda nás může Evropská unie donutit k tomu přijmout euro, když jsme k tomu povinni podle smluvních závazků. Podle jejích slov existují právní názory, které tvrdí, že nemůže.

„Ale já myslím, že nám v tom nedávno velmi silně pomohl německý Ústavní soud v Karlsruhe, který jednoznačně řekl: My nebudeme poslouchat to, co říká Evropská centrální banka, protože Evropský soudní dvůr a velká EU porušují své vlastní zákony a normy. A my přece, jako strážci práva, tím, že máme v naší legislativě unijní zákony, které jsou dokonce nadřazeny naší legislativě, nemůžeme jednat proti těmto zákonům. A když Unie proti svým zákonům jedná, my tak jednat nesmíme. Soud najednou řekl: Nechť Evropská centrální banka do tří měsíců zjedná nápravu a přestane porušovat unijní práva. To je absolutní průlom, kdy najednou jedna země si dovolila říct: Vy to tam nahoře děláte špatně, a my to dělat nebudeme. Tahle neposlušnost je fantastickým precedentem, který nám může nesmírně pomoci dále; nikde není psáno, že smlouva, ke které se přistoupilo, je smlouva neměnná,“ poznamenala Lipovská.

Dle jejích slov bychom se měli přestat na Unii dívat jako na něco morálně nadřazeného, ale přemýšlet nad ní jako nad rozmazleným, nevychovaným frackem, kterého musíme vychovávat, aby z pubertálního klacka nevyrostl dospělý klacek.

Stojí nám však EU za převýchovu? „V eurozóně nejsme, to nám za úsilí nestojí. A Unie nám za to stojí, nebo nestojí? Mně osobně ne. Ale já nemůžu prosazovat svůj názor pro 10,6 milionu občanů ČR. Takže stojí nám za to, nebo ne, stále znovu si začínat s týmž alkoholikem, feťákem, nevěrníkem, karbaníkem nebo s týmž gamblerem?“ uvedla Lipovská, podle níž bychom toto měli rozhodnout sami jako celek. Nikoliv jednotlivci. Ona sama tak vidí jedinou možnost v referendu.