Členské státy podle něho patrně budou v dalších přípravách konečné verze normy vycházet z podnětů, které dnes předložilo Česko a sedm dalších zemí.

Česko spolu s Francií, Itálií, Slovenskem, Polskem, Maďarskem, Rumunskem a Bulharskem požaduje mimo jiné odklad platnosti nových emisních požadavků a jejich "realistické znění". Argumentují tím, že norma navržená loni v listopadu Evropskou komisí omezí možnosti automobilek investovat do přechodu na elektromobilitu.

Komise navrhla zavést normu pro osobní auta a dodávky od roku 2025, pro nákladní vozy pak od roku 2027. Zmíněné státy chtějí, aby platila až nejdříve tři roky po svém definitivním schválení, které může být otázkou několika let.

Podle Kupky se dnes mezi státy nesouhlasící s verzí komise přidalo i Německo, ačkoli se nepostavilo přímo za návrh osmičky zemí. Ta má sama o sobě dostatečný počet hlasů, aby mohla při jednání členských států zablokovat návrh, který se jí nebude líbit.

„Dali jasně najevo, že nemohou přijmout tu předloženou verzi,“ řekl po jednání na adresu Německa český ministr. Kupka již o nesouhlasném postoji německé vlády mluvil v březnu po setkání se svým německým protějškem Volkerem Wissingem.

Podněty prezentované Českem a dalšími zeměmi se podle Kupky patrně dostanou do kompromisního návrhu, který má ve druhé polovině roku přichystat nadcházející španělské předsednictví bloku.

„Mám dobré signály, že bude vycházet právě z toho dokumentu, který jsme připravili,“ řekl dnes Kupka.

Evropské automobilky se navrhované emisní normě brání, je podle nich příliš nákladná, uspěchaná a zbytečná. Byly by s ní podle nich spojené velké výdaje a tyto vynaložené peníze by mohly chybět při chystaném přechodu na výrobu elektromobilů. EK tvrdí, že přísná pravidla jsou potřeba ke snížení škodlivých emisí a také aby se neopakoval skandál kolem falšování testů emisí, kterému čelila automobilka Volkswagen.