„Stále máme pocit, že jsme na velmi tenkém ledě. Nemůžeme si ještě vyskakovat, i když se zatím vše vyvíjí dobře, tak současně nechceme být ani brzdou vývoje společnosti,“ vidí situaci kolem koronavirové krize koordinátor epidemiologického týmu Rostislav Maďar. Koronavirus, podle něj, může nakonec způsobit větší škody nepřímo, než přímo.

„Nechceme to dál prodlužovat, už teď budou dopady těch opatření bolestné...“ zmínil, že jsme jedna z prvních zemí, která k rozvolňování přistupuje.

Nyní probíhá souboj medicíny, byznysu a politiky.

„Musíme najít kompromis. I když je náš cíl stejný, tak každý to vidí z jiného úhlu pohledu a vyjasňuje si své pozice.“ S Ministerstvem školství byla dohoda rychlejší, horší to prý bylo s Ministerstvem průmyslu a obchodu: „S ministrem Havlíčkem to bylo zdlouhavější, zastupuje zájmy svých lidí, tlačil nás co nejdál, což bylo za hranou,“ prozradil epidemiolog, s tím, že nakonec konsenzus ke spokojenosti obou stran našli.

Z hlediska ztrát máme, podle Maďara, to nejhorší za sebou – a nyní se budeme řízeně vracet do normálu. Časová osa rozvolňování je naplánována do první poloviny června. Ale co dál? „Čekáme, jak dopadnou velikonoční svátky, jak dopadne první vlna otevírání nejrůznějších provozoven,“ nechtěl Maďar předjímat, jakým způsobem se bude život v Česku díle otevírat.

Důležité bude, podle Maďara, vyhodnotit každou vlnu uvolnění. „Byl bych nerad, abychom se na začátku ukvapili a zničili výhodu, kterou máme teď. K normálu se musíme vracet postupně a trpělivě. Vyhodnocování bude podstatné,“ míní epidemiolog.

Ke zhoršení situace stačí prý velmi málo. „Nechceme spustit uvolňovací masakr. Stačí jen pět, šest dnů, aby se nám data zvrtla. Pak utrpí už úplně všichni,“ nabádal Maďar k opatrnosti. „Do pohybu se nám teď postupně dá čím dál více lidí, musíme to držet v rozumné míře,“ doplnil.

Klíčové nyní bude, co ukáže průzkum ohledně výskytu protilátek v české populaci. „Zjistíme, jaká část lidí se s virem už setkala. Podle toho zjistíme, jak rychle, nebo opatrněji postupovat,“ pokračoval epidemiolog. Do konce dubna se rovněž ukáže, jaký byl vliv dosavadních opatření i dosavadního uvolňování.

Neuspokojivé výsledky výše zmíněného průzkumu by uvolňování mohly zbrzdit. „Neradí bychom zpomalovali. Pokud by se ale ukázalo, že tzv. promoření lidí je velmi nízké, znamenalo by to, že musíme být velmi opatrní,“ poukázal v takovém případě na obavy z velkých výkyvů nemocnosti, jež by se pak odrazily na jednotkách intenzivní péče.

Naopak, pokud by se situace vyvíjela dobře a epidemiologická data by byla příznivá, mohlo by se něco z pozdějších vln aplikovat i dříve. „Jsme ale jen na úrovní hypotézy... a v dnešní době se z hypotéz dělají titulky,“ nechtěl Maďar upřesnit, o jaké opatření by se v takovém případě jednalo.

Nakonec nastínil, že v případě příznivého vývoje epidemie by se dříve mohla otevřít například kadeřnictví. „Je velký tlak na kadeřnictví. To je ale velmi rizikové. Jsou tam denně desítky blízkých kontaktů, na delší dobu než hodinu,“ zdůraznil. Protože zde roušky nestačí, uvažuje se o tom, že by kadeřnice nosily například ochranné štíty.

„Pak bychom mohli například vytvořit balíček – kadeřnictví, manikúra, pedikúra –, který by šel o vlnu dřív. Ale to pouze za jistých okolností. Nechceme být brzdou, chceme vyjít vstříc, pokud budeme mít jistotu, že se to nezvrhne,“ zopakoval epidemiolog.

Ohledně názoru na „promořováni“, jinak řečeno na „kolektivní imunizaci“, jsou lidé často zmatení. Nevědí, zda je lepší dodržovat opatření o odstupech, nebo zda je vlastně vhodnější se shlukovat. „To tzv. promořování je jeden z konceptů, dojde k němu tak či tak. Virus k nám bude teď vstupovat víc než dosud,“ oznámil. „Ale musíme se snažit, držet to pod kontrolou. Uvidíme, co nám to udělá. Věříme, že jde společnost promořit řízeně,“ dodal epidemiolog Maďar závěrem a zopakoval, že na základě toho se bude uvolňování zrychlovat, či brzdit.