Ještě před pár dny Engelová hovořila o veliké naději opozice, že se jim skutečně podaří uspět. Podle jejich slov o tom nikdo nepochyboval, a o to větší byla rána, když se zveřejnily výsledky víkendových voleb. „Opozičním optimismem se nechala nakazit i řada novinářů. Příčina, proč to nakonec nedopadlo, sahá tři roky zpátky, do období po volbách 2015. Tam došlo k zásadní věci, kdy se dostala do parlamentu poprvé lidově demokratická prokurdská strana (HDP),“ připomněla.

Právě předseda strany HDP, který sedí téměř dva roky ve vězení, byl podle Engelové jakási „kometa“. „Tenkrát bych určitě řekla, že byl hvězda té opoziční scény. To vycítil i prezident Erdogan. Předseda Demirtas byl jedním z prvních politiků, kteří po puči putovali okamžitě za mříže, protože byl charismatickým vůdcem, člověkem smířlivým, chtěl sjednocovat společnost, byl mladý, dobře vypadal a byl energický,“ řekla s tím, že tam tehdy došlo k zásadní věci, že opozice zkrátka nebyla schopná se sjednotit do té míry, že by podpořila poslance z této prokurdské lidově demokratické strany.

„Tenkrát chybělo úsilí nějakým způsobem oponovat Erdoganovi, každý si hrál svůj píseček,“ dodala s tím, že ve chvíli, kdy pak začalo zatýkání poslanců prokurdské strany a poslanci museli hlasovat o zbavení jejich imunity, je v tom nechali. „V tomto zásadním momentě Erdogan pochopil, že v nejednotě opozice je jeho síla. Teď těsně před předčasnými volbami to pochopila i opozice, ale už bylo pozdě,“ uvedla odbornice na Turecko, podle které opozice už nestihla přesvědčit větší část Turků o tom, že by byla schopna postupovat jednotně a vládnout zemi.

Mezi tureckými opozičními politiky po zveřejnění výsledku voleb propukl doslova velký šok. „Doufali, že se jejich prezidentští kandidáti dostanou alespoň do druhého kola. U republikánů o tom byli přesvědčeni, nasvědčovali tomu i předvolební mítinky, kdy Erdogan měl tentokrát mnohem slabší kampaň než v roce 2015,“ řekla s tím, že u něj už byla cítit únava nejen fyzická, ale i z toho, že neměl voličům vlastně co nabídnout. „Z jeho projevů to tak vypadalo. Hodně se v předvolební kampani upínal do minulosti a hodně se upínal na to, aby voličům vnutil představu, že na ně bude útočeno zvenku,“ řekla a zmínila, že se snažil vytvořit dojem vnějšího nepřítele, kterým měly být hlavně Spojené státy a Evropská unie.

Na druhou stranu opozice věřila, že prezident, který by se snažil Turky sjednotit, by měl mít šanci na úspěch. „To, že se Muharrem Ince nedostal ani do druhého kola, byl pro ně opravdu šok. První jejich reakce, co jsem zjistila, byly, že to ještě musejí prověřit a že tam docházelo k velkým podvodům během voleb,“ upřesnila a doplnila, že jistě k nim docházelo, ale pak sám Muharrem Ince později uznal, že ani podvody se nemohly týkat několika milionů lidí.

Nyní se z Turecka stane země vlády jednoho muže. „Pokud to řeknu čistě analyticky, bude mít prezident velké pravomoci. Bude moct podepisovat nejrůznější dekrety, kde už nebude potřebovat schválení parlamentu jako doposud,“ připomněla Engelová s tím, že Erdogan změnil už osmnáct bodů ústavy v loňském referendu, které se pouze touto změnou potvrdí a definitivně vstoupí v platnost.

Erdogan si také bude moci vybírat své vlastní lidi do vlády, což už také naznačil. Vytvořil tím prý už velký rozruch především ve své vládní straně, protože řekl, že si vybere lidi úplně mimo stranu. „Může to znamenat, že si prostě bude řídit stát jako firmu, což je sen řady politiků, a on se mu splní,“ míní odbornice.

Něco takového pak může mít dva důsledky. „Buď že to propadne dál do naprosté totality, kde opozice bude absolutně popřena a lidé budou mít čím dál větší strach cokoliv dělat a říkat. Takový trend asi bude i tak. Nebo to bude tak, že prezident udělá ekonomické změny, parlament jej nebude zdržovat v tom, aby zemi řídil. V to doufá řada jeho voličů, proto bylo jeho vítězství tak drtivé,“ je si jistá.

Faktem totiž je, že tamní lidé mají velké ekonomické problémy a Erdogan na ekonomiku celou dobu sázel. „Za jeho vlády si lidé polepšili, hlavně ty nejchudší vrstvy, a to on si potřebuje udržet. Potřebuje padající liru zvednout, potřebuje inflaci změnit, aby se Turecko nakoplo a vrátili se i zahraniční investoři, kteří po puči v roce 2016 začali odcházet a na kterých je turecká ekonomika závislá,“ vysvětlovala Engelová s tím, že se prezident bude snažit před světem říct, že je Turecko stabilní zemí otevřených možností.

Engelová také zmínila, že má zároveň velkou důvěru v občanskou společnost navzdory tomu, že opozice na tom bude hůře a hůře. „Turci si nedají vzít sekularismus, určitě ne liberální vrstvy ve městech. Erdogan ale razí trend k islamizaci země, je sice pozvolný, ale velmi viditelný,“ poukázala.

Velmi restriktivní politiku Erdogan také razí vůči ženám. „Je to politika, že je žena podřízená muži, a to není už jen rétorika, ale promítá se to do nových zákonů,“ upozornila a dodala, že hovořila s jistou právničkou, která řeší případy tamních žen, a ta jí sdělila, že za poslední dva roky vlády stouplo procento vražd žen o čtrnáct procent. „Hrají tu roli naboženské i kulturní věci, ale především je to z důvodu, že vláda dává najevo, že je to něco, co je normální, a zavádějí se zákony, které takové chování mužů vůči ženám ospravedlňují,“ upřesnila.

„Nyní asi proběhnou soudy, které mají proběhnout. Ve vězení jsou desítky tisíc lidí čekajících na rozsudky. Řada soudních řízení byla odložena až po volbách. I má známá tam sedí ve vězení jen proto, že je členkou prokurdské lidově demokratické strany,“ řekla s tím, že se dá očekávat větší vlna odchodů z Turecka. „Řada intelektuálů k takovénu kroku bude přistupovat, protože mají strach, že půjdou do vězení nebo velkých ekonomických dopadů, těžko si tu shánějí práci a neuživí se,“ uzavřela.