Moskva prostřednictvím náměstka ministra zahraniční oznámila svých 7 požadavků na nastolení míru na Ukrajině, informovala o tom ČTK. Mezi tyto požadavky patří uznání ruštiny coby státního jazyka a rezignace Ukrajiny na vstup do NATO a do Evropské unie. Podle Erika Besta se tento návrh dá brát vážně pouze v případě, že by ho vážně brala i Ukrajina, Rusko však s přijetím návrhu pravděpodobně také nepočítá. Ruská politika nyní spočívá v protahování války, protože má pocit, že je to pro ně výhodné. „Nemyslím si, že ze strany Ruska bude skutečná snaha válku ukončit, ale samozřejmě o tom bude mluvit,“ míní analytik.

Kyjev na ruské požadavky obratem reagoval svými vlastními podmínkami, v nichž požaduje vyplacení válečných reparací, stažení ruských vojsk ze země i uznání rozpadu Sovětského svazu a suverenitu všech postsovětských států. Kyjev se dále domáhá i uspořádání mezinárodní konference, během níž by se měly reparace právně zakotvit. To je podle Besta za určitých okolností reálné, Západ by však musel Ukrajině poskytnout větší finanční podporu. „My na Západě bychom do toho museli investovat podstatně více a já si nemyslím, že je velká snaha tu válku vyhrát,“ říká. A podotýká, že snaha o ukončení války není velká ani na Západě – v USA ani v Česku.

„V České republice se mluví o tom, že máme koupit za deset let stíhačky, ale nemluvíme příliš o tom, co bychom měli udělat zítra, aby Ukrajinci tu válku vyhráli,“ připomíná Best snahu o nákup stíhaček F-35 Lightning II. Českými vojenskými letci je nyní využíváno 14 švédských stíhaček JAS-39 Gripen. V rozhovoru pro Právo řekla vrchní ředitelka ekonomické sekce ministerstva obrany Blanka Cupáková, že celá výměna stíhaček by Českou republiku měla vyjít až na 100 miliard. Samotné stíhačky budou stát 40 miliard, zbylých 60 miliard půjde na výcvik letců, personálu a na přestavby letišť.