Moskva prostřednictvím náměstka ministra zahraniční oznámila svých 7 požadavků na nastolení míru na Ukrajině, informovala o tom ČTK. Mezi tyto požadavky patří uznání ruštiny coby státního jazyka a rezignace Ukrajiny na vstup do NATO a do Evropské unie. Podle Erika Besta se tento návrh dá brát vážně pouze v případě, že by ho vážně brala i Ukrajina, Rusko však s přijetím návrhu pravděpodobně také nepočítá. Ruská politika nyní spočívá v protahování války, protože má pocit, že je to pro ně výhodné. „Nemyslím si, že ze strany Ruska bude skutečná snaha válku ukončit, ale samozřejmě o tom bude mluvit,“ míní analytik.

Kyjev na ruské požadavky obratem reagoval svými vlastními podmínkami, v nichž požaduje vyplacení válečných reparací, stažení ruských vojsk ze země i uznání rozpadu Sovětského svazu a suverenitu všech postsovětských států. Kyjev se dále domáhá i uspořádání mezinárodní konference, během níž by se měly reparace právně zakotvit. To je podle Besta za určitých okolností reálné, Západ by však musel Ukrajině poskytnout větší finanční podporu. „My na Západě bychom do toho museli investovat podstatně více a já si nemyslím, že je velká snaha tu válku vyhrát,“ říká. A podotýká, že snaha o ukončení války není velká ani na Západě – v USA ani v Česku.

„V České republice se mluví o tom, že máme koupit za deset let stíhačky, ale nemluvíme příliš o tom, co bychom měli udělat zítra, aby Ukrajinci tu válku vyhráli,“ připomíná Best snahu o nákup stíhaček F-35 Lightning II. Českými vojenskými letci je nyní využíváno 14 švédských stíhaček JAS-39 Gripen. V rozhovoru pro Právo řekla vrchní ředitelka ekonomické sekce ministerstva obrany Blanka Cupáková, že celá výměna stíhaček by Českou republiku měla vyjít až na 100 miliard. Samotné stíhačky budou stát 40 miliard, zbylých 60 miliard půjde na výcvik letců, personálu a na přestavby letišť.

V USA se dle slov Besta otevřeně mluví o tom, že administrativa amerického prezidenta Joea Bidena chce Ukrajině poskytovat takovou finanční i vojenskou pomoc, aby Ukrajina neprohrála, ale zároveň, aby nevyhrála. „Máme válku, která pokračuje. Rusko má pocit, že je to pro něj výhodné, a do určité míry si to samé myslí i Američané,“ shrnuje situaci Best.

Do USA minulý týden zamířila česká podnikatelská delegace společně s ministryní pro vědu a výzkum Helenou Langšádlovou (TOP 09) a předsedkyní Poslanecké sněmovny Markétou Pekarovou Adamovou (TOP 09). Erik Best si návštěvu Pekarové, která je dle jeho slov podstatně důležitější než návštěva Langšádlové, vysvětluje tak, že jela propagovat americkou politiku vůči Číně.

S podporou americké politiky vůči Číně, ale i vůči Rusku, je podle Besta možné, že souvisí i nedávné podepsání Dohody mezi ČR a USA o spolupráci v oblasti obrany. „Paní Pekarová je velkým zastáncem americké politiky vůči Číně a samozřejmě vůči Rusku, a pokud by tady měli (Američané) možnost rozšířit vojenské aktivity, tak je možné, že to nadšení od českých politiků by bylo dobré,“ vysvětlil Best. V přehnaném nadšení však analytik spatřuje riziko. Pokud je někdo nadšený do té míry, že není ochoten racionálně uvažovat o dalších možnostech, tak je to rizikové. V tomto chování analytik pochválil českého prezidenta Petra Pavla, který má dle jeho slov „zdravý pohled na věci“, když říká, že Česká republika má podporovat Ukrajinu, ale zároveň uvažovat realisticky.

Best dále prohlásil, že podepsání zmíněné smlouvy je pouze přípravou na budoucí možný vývoj situace na Ukrajině nebo v Číně. „Je evidentní, že je to příprava na něco. Buď jenom chtějí odfajfkovat, že mají další takovou smlouvu, nebo je také možné, že to je příprava na to, když budou (Američané) chtít podniknout něco vůči Číně nebo vůči Rusku, tak tady budou mít příležitost,“ podal Best možné vysvětlení pro podpis oné smlouvy.

V Česku vzbudil podpis té smlouvy vír emocí. Podle analytika je diskuse do jisté míry věcná, nejen pouze citově zabarvená a ovlivněná hodnotovými ideologiemi. Záleží však na médiích, které informace zprostředkovávají. „Tady do určité míry je nějaká diskuse. Ne příliš v České televizi, ale na Primě ano,“ uvedl s tím, že na Primě Zdeněk Koudelka pojmenovává i možné problémy té smlouvy.

Bobošíková zmínila v souvislosti s možným pobytem amerických vojáků v České republice studii o tom, že v zemích, v nichž vojska USA pobývala, vzrostla míra kriminality a úroveň deviantního chování, například obchod s drogami, černý trh se zbraněmi i municí či prostituce. „Nemyslím si, že to jsou jenom američtí občané a vojáci, kteří se takhle chovají, to je víceméně výsledek války a válečné atmosféry. To znamená, ano, do určité míry je to rizikové a někdo to bude muset hlídat,“ řekl Best, ale zdůraznil, že si nemyslí, že by to bylo způsobeno tím, že by američtí muži byli tak strašní.

Soudcovská rada Nejvyššího správního soudu (NSS) svým usnesením z 26. května podpořila nominaci Josefa Baxy na ústavního soudce. „Pro to, aby Ústavní soud ČR mohl plnit svou roli hlavního garanta právního státu, je nezbytné, aby se jeho soudci stali lidé nejen odborně, ale i osobnostně nezpochybnitelní. Takovým člověkem Josef Baxa je. Na prvním místě pro něj je vždy odpovědnost za zastávanou funkci a instituci, kterou reprezentuje. O tom svědčí celá jeho profesní historie,“ píše se v usnesení zveřejněném na webu Nejvyššího správního soudu.

K tomu analytik Erik Best podotkl: „Já si myslím, že ústavní soud má být veden člověkem, který nemá žádné morální nedostatky.“ V té souvislosti připomněl nedávno vydanou knihu Josefa Baxy. A klade otázku, co by jmenování Baxy ústavním soudcem udělalo s celkovou kredibilitou té instituce.