„Kdyby někdo nepřátelsky převzal vaše finanční impérium, mlčeli byste jako hrob? Nejspíš ne, Shanghai Huaxin Group (Hongkong) Limited ale dělá přesně to,“ píše Erik Best na úvod svého dnešního postřehu. Dodává, že výše zmíněná firma, která stále ještě vlastní společnost CEFC Europe, se neodvážila nahlas a veřejně protestovat proti převedení hlasovacích práv do rukou J&T Private Investments, patřící Danieli Křetínskému.

• Původní text ZDE

Nevynechává ani postavu Jaroslava Tvrdíka. Ten je, jak Best připomíná, ve firmě pouze „najatou silou“ a reálnou moc nemá. Přesto je právě bývalý manažer státních aerolinek ČSA tou postavou, která je v souvislosti s převzetím vlastníka pražské Slavie slyšet nejvíce. „Proč stále mluví za právoplatné akcionáře? Obzvlášť poté, co 9. března prohlásil, že CEFC Europe posílila svůj kapitál celkem o 13,5 miliardy korun,“ ptá se logicky Best. „Mateřská společnost Shanghai Huaxin Group údajně peníze do CEFC Europe poslala, zdá se ale, že CEFC Europe peníze nemá. Kde jsou, pane Tvrdíku? Proč nepodala mateřská hongkongská společnost trestní oznámení,“ pokračuje s otázkami Best.

Nyní, když je společnost CEFC Europe v rukou Daniela Křetínského, je podle Erika Besta pomyslný míč právě na kopačkách majitele fotbalové Sparty. Existuje totiž viditelný střet mezi jednou z klíčových postav J&T Patrikem Tkáčem na jedné straně a Jaroslavem Tvrdíkem na straně druhé. Jejich prohlášení jsou konfliktní natolik, že je zřejmé, že jeden z nich lže. „Pokud „Jarda klame”, jak tvrdí Patrik Tkáč z J&T, kdy s lhaním začal,“ uzavírá svou úvahu další otázkou Erik Best.

Další prostor na svém webu věnoval Erik Best pozadí údajných plánů Miloše Zemana na „záchrannou brzdu“ v podobě technokratické vlády vedené šéfem státního gigantu ČEZ, Danielem Benešem. Připomíná, že prvním člověkem, který zmínku o chystané záložní variantě pronesl, byl 11. května lobbista Andrej Surňák na svém Twitteru. Věci se o týden později obsáhle věnovaly Lidové noviny a přinesly vyjádření plzeňského podnikatele a člena ODS Romana Jurečka, podle kterého by byl Beneš schopen si podporu pro takovouto vládu vyjednat ve Sněmovně za 10 minut po telefonu.

• Původní text ZDE

Erik Best se vrací právě k tomuto výroku a přemýšlí, kde přesně by Beneš „lovil“. Pochybuje o tom, že by jej podpořil premiér Andrej Babiš v situaci těsně poté, co by byl sám obejit prezidentem Milošem Zemanem. Podobně pochybuje i o souhlasu komunistů, kteří mají navíc s ředitelem Benešem dlouhodobé neshody ohledně směřování státní firmy. Pirátům pro změnu vadí neprůhlednost ČEZu, TOP 09 má zase v Karlu Schwarzenbergovi hlasitého kritika Benešova předchůdce Martina Romana. Zbylá uskupení na většinu zcela očividně nestačí.

„Každá politická strana, která by zvedla ruku pro Benešovu vládu, by okamžitě byla podezřelá z podpory „plíživé privatizace veřejné moci“, o níž v roce 2009 hovořil Miroslav Kalousek, než se přesunul do tábora ČEZu,“ podotkl Best a jemně se přitom otřel o matadora české politiky. „Benešova vláda by působila jako otevřená snaha zprivatizovat zbývající lukrativní státní aktiva,“ konstatuje na závěr Erik Best.