Jourová poukázala na to, že uprchlickou krizi musejí země EU řešit společně. „Apelovala bych na to, aby Západ slyšel Východ a jeho obavy z toho, že budeme čelit problémům multikulturní společnosti,“ uvedla s tím, že Východ by také měl vyslyšet Západ, který chce s uprchlickou krizí pomoci. „Pojďme být humánní a dodržujme mezinárodněprávní závazky, jež říkají, že lidem, kteří prchají před válkou, se pomáhá,“ vyzvala česká eurokomisařka.

Když lidé vidí podřezávání krků, bojí se. Já také

Václav Moravec pak prozradil výsledky průzkumu veřejného mínění, podle kterého mají lidé v ČR problematický přístup k menšinám. Zatímco v průměru EU je ochotné tolerovat muslimského kolegu v práci 71 % lidí, v ČR jen 27 %.

Podobně nízká je v ČR tolerance k tomu, kdyby měl potomek vztah s muslimem. V ČR by to nevadilo jen 12 % občanů, v EU by s tím nemělo problém v průměru 50 % lidí.

Europoslanec Stanislav Polčák (STAN) připomněl, že v naší zemi se nepodařilo vyřešit problematiku Romů ani v průběhu sta let. České společnosti se proto nediví, že se obává příchodu migrantů a že podobné problémy, jaké máme s Romy, budou i s uprchlíky. „Když přicházela migrační vlna z Jugoslávie, byli jsme na to připraveni, ti lidé nám nebyli tak kulturně vzdálení jako nyní uprchlíci. Když lidé vidí podřezávání krků, bojí se. Já se také bojím,“ podotkl Polčák.

Diskuse reagovala i na nejnovější výroky prezidenta Miloše Zemana. Ten prý dnes prohlásil, že většina uprchlíků jsou zločinci a nezaslouží si pomoc. A že si uprchlíci dělají z dětí živé štíty. Podle Jourové něco takového může prohlásit jen ten, kdo uprchlíka neviděl.

S referendem o uprchlících souhlasím, jen když se bude hlasovat i o setrvání Mynáře na Hradě

Polčákovi se nelíbí, že český prezident všechny uprchlíky „sesype do jednoho pytle“. „Kolektivní posuzování probíhalo v nejtragičtějších okamžicích Evropy. Také se bojím, ale bál bych se, abych byl posuzován v jednom stádu,“ poznamenal europoslanec. Podle něj má Zeman spoustu problémů se svým kancléřem a zastírá je těmito lacinými tématy. „Vyvolávání xenofobních nálad je novinkou při vedení prezidentského úřadu,“ řekl Polčák. Má vysvětlení i proto, že se podobných výroků na adresu uprchlíků dopustil i bývalý prezident Václav Klaus. „U Klause myslím, že je za tím snaha překrýt pachuť z jeho amnestie,“ uvedl a dodal: „Kdyby bylo referendum o přijetí kvót na uprchlíky, budu s tím souhlasit v případě, že druhá otázka bude, zda má kancléř Mynář zůstat na Hradě,“ poznamenal Polčák.

Ten se svěřil s tím, že maďarští pohraničníci prohlašovali, že na utečencích bylo vidět, kdo z nich pochází ze Sýrie. Tamní lidé byli vzdělaní a chovali se jinak než migranti z ostatních států.

Snad se EU kvůli uprchlické vlně nerozpadne

V další části pořadu se diskutovalo o tom, zda v současnosti nejsme svědky tichého rozpadu EU. Podle Jourové jde o velký test pro Evropskou komisi, aby brala vážně politickou situaci v jednotlivých zemích. Upozornila, že Evropa přispívá nejen k naší ekonomické prosperitě, ale i k tomu, že 70 let žijeme v míru.

Moravec upozornil na další fakt z průzkumu, podle kterého jsou dvě třetiny Čechů nespokojeny se členstvím v EU.

Eurokomisařka přiznala, že z uprchlíků jsou všichni nervózní. Za nedobré považuje, že se debata o migraci limituje kvótami. „Frontex bude posílen, významná je dohoda s Tureckem,“ podotkla. Za řešení nepovažuje vyčkávání na to, kolik lidí přijde do Evropy a pak je přerozdělit. „Musíme pomoci zemím, které zadržují masu lidí. Doma musíme napřít síly, abychom ty lidi integrovali do společnosti. Musíme se vrátit k evropským hodnotám a principům, na nichž Evropa stojí, někdy to jsou zákony, někdy nepsaná pravidla. Pojďme se vyztužit tím, na čem společnost stojí, a říct, co jsou pravidla, která budete dodržovat,“ shrnula svůj názor na řešení krize a na integraci uprchlíků.

Také Polčák si nemyslí, že dochází k rozpadu EU. „Až nebudeme moci do EU vyvážet, volně cestovat, uvědomíme si, jaké bylo EU společenství. Tvrdím, že na uprchlické krizi se EU nezhroutí,“ řekl europoslanec.

V závěru pořadu s Václavem Moravcem diskutoval Radek Jiránek, ředitel Agentury pro sociální začleňování. V diskusi například zaznělo, že ze 71 úkolů, které agentura v posledních letech měla, jich bylo zcela splněno jen 18. „Jedním z našich nejslabších partnerů v letech 2014–2015 bylo Ministerstvo školství,“ posteskl si Jiránek. Pochválil si, že vláda schválila koncepci sociálního bydlení. To považuje za dobrou věc jak pro Romy, tak pro seniory. Moravec namítl, že tento zákon není v paragrafovaném znění, a tak se nestihne přijmout tak, aby začal platit od roku 2017. Jiránek oponoval s tím, že si jako optimista myslí, že od ledna 2017 skutečně platit začne.

Naše společnost má sílu integrovat uprchlíky

Moravec upozornil na to, že v posledních letech přibývá sociálně vyloučených lokalit. A vysvětlil, že sociálně vyloučenou lokalitou je takové místo, kde žije aspoň 20 % lidí na sociálních dávkách. V Česku v těchto lokalitách žije 115 tisíc lidí. Relativně největší sociálně vyloučenou lokalitu má Litvínov, kde je vyloučených 20 % všech obyvatel města.

Když Moravec projevil skepsi ohledně toho, že v důsledku migrační krize může být vyloučených lokalit za několik let ne 600, jako je tomu nyní, ale třeba až 900, Jiránek oponoval s tím, že migranti se v minulosti vždy dokázali integrovat do české společnosti nebo se pak vrátili do zemí svého původu. „Síla české společnosti integrovat uprchlíky tu je,“ dodal Jiránek optimisticky.