„Určitě jsem nehlasoval pro potrestání Maďarsku – a nemá to ani nic společního s uprchlíky. Ale zkusím být trošku konkrétnější. Mé vysvětlení stojí především na tom, co Evropská unie a společná Evropa již po desítky let vlastně je,“ napsal na úvod.

Když se podíváme na to, jak EU vznikala, zjistíme, že nešlo o společenství zemí, které by si vzájemně posílaly peníze. Že by šlo o to, aby ti bohatší posílali peníze chudším. Evropská unie stojí na hodnotách jako je právní stát, svobodná média, fungování občanské společnosti a jiné. Pokud na to zapomeneme, stane se EU jen společenstvím, ve kterém se budou lidé handrkovat o peníze. A to bude konec EU.     

V Maďarsku legitimně zvolená vláda se od těchto principů odklání, což je podle Niedermayera problém. Většina europoslanců dospěla ke stejnému závěru. Proto Evropskou komisi vyzvala, aby začala jednat. Europarlament přitom nevycházel z dojmů neziskových organizací, jak tvrdí Orbán, ale z publikovaných soudních výroků, zpráv OSN nebo Rady Evropy. Některé politiky znepokojují rasistické výroky, které občas z Maďarska zaznívají. Další prý zneklidňuje fakt, že Orbán kritizuje EU, ale lidé v jeho okolí čerpají jak vládní, tak evropské dotace. Možná čerpají víc, než by podle zákona měly.

„Takže, položme si otázku, zda takováto správa členské země EU odpovídá hodnotám, na kterých Unie stojí. A zda to, že se o tom bude jednat, není náhodou v našem zájmu. Nejde totiž o krok proti ‚Maďarsku a jeho lidem‘, ale o vyjádření znepokojení nad tím, jak si tamní vláda, ke škodě tamních lidí, počíná. Z mého pohledu rozhodně není v našem zájmu před  situací v Maďarsku zavírat oči. Naopak, hodnoty, na kterých Unie stojí (a které nám mimochodem umožnily do ní vstoupit a po vstupu do EU se rozvíjet), bychom měli považovat za nejméně tak důležité, jako je společný trh či kohezní miliardy,“ napsal Niedermayer.

• Další otázky a odpovědi naleznete zde

„Ve skutečnosti je diskuse o tom, zda si ‚toto Unie smí dovolit‘, diskusí o tom, zda chceme, akceptujeme a podporujeme Unii tak, jak byla desítky let budována a jak sice ne ideálně, ale docela dobře funguje. Anebo zda chceme Unii jinou, která bude ‚obchodním sdružením‘, kde si jinak bude každý dělat, co chce,“ pokračoval.

A to je důvod, proč europoslanec hlasoval tak, jak hlasoval. V případě Maďarska tedy podle Niedermayera nejde o uprchlíky.

Zaujal stanovisko i k brexitu a varoval před odchodem Česka z EU. Velká Británie je čistým plátcem do rozpočtu EU, naproti tomu Česko více dotací přijímá, než do společné kasy EU odvádí. Mohlo by se tedy zdát, že Velké Británii odchod z EU nijak neuškodí. Na rozdíl od České republiky. Jenže to není pravda. Pravda je, že země EU čerpají výhody z otevřeného evropského trhu. Právě díky svobodě pohybu osob, financí, zboží i peněz rostou ekonomiky členských států více, než by rostly samostatně. A o tuto výhodu EU sama sebe připravila, řekl europoslanec.

Pokud tedy bude chtít Velká Británie setrvat jako člen jednotného trhu, bude se muset určitým dílem na evropském rozpočtu nadále podílet či přispívat formou fondů, tak jako to činí například Norsko. Jako Norsko by však neměla rozhodovací pravomoc při vytváření pravidel jednotného trhu. Kolik bude Británii takové „členství“ stát a jakou formu bude mít, zatím není známo. Vyjednávání nadále probíhají. Politicky však pro Brity „členství bez členství“ není příliš lákavé, to jistě není tím, co si pod získanou suverenitou představovali. Pravil Niedermayer.