„Británie by měla EU platit 55 až 60 miliard euro, to kdyby Theresa Mayová řekla v tom včerejším projevu, tak ji všichni vypískají,“ prohlásil ve vysílání Prouza. To bude asi nejpalčivější bod dalších jednání. Prouza také upozornil na možnost vyhánění Evropanů z Británie. Host předem varoval před tím, aby se z „Nebritů“ stali občané druhé kategorie. Ale věří, že k tomu nedojde. „To by byla totální válka, která by rozbila naše vztahy na deset dvacet let dopředu,“ kreslil možnou temnou budoucnost host.

„Nechceme připustit vyhánění Evropanů z Britských ostrovů. A ta páka je jednoduchá. Stejně tak, jako žijí Evropané ve Velké Británii, tam mnozí Britové žijí i na druhé straně kanálu, takže my jim povolíme jen to, co dovolí Britové Evropanům,“ pokračoval Prouza.

Není čas otevírat smlouvy EU

Faktem je, že hlasování v referendu ovládlo téma cizinců, a to ani ne tak uprchlíků ze Sýrie, ale Poláků, Čechů či Slováků. Právě těch se chtějí zbavit ti Britové, kteří hlasovali pro Brexit. V některých regionech Británie je větší nezaměstnanost, lidé jsou nespokojení a svůj hněv obracejí proti cizincům.

Vyjednávání s Británií zabere mnoho času. Toto vyjednávání vlastně ještě ani nezačalo. Takže Evropu čeká spousta práce. V tuto chvíli podle státního tajemníka není čas otevírat základní smlouvy Evropské unie a měnit je. Debatu o nových evropských smlouvách můžeme odložit o pět let a nic se nestane. Dohodu o spolupráci tajných služeb odložit nemůžeme.   

Prouza je toho názoru, že EU už uprchlickou krizi pomalu, ale jistě zvládá. Dohoda s Tureckem o vracení uprchlíků funguje a teď je na řadě podobná dohoda se severoafrickými státy, odkud přicházejí do Evropy další migranti. EU má dva nástroje k tomu, aby africké státy nutila přijímat své občany zpět. Prvním nástrojem je ekonomická pomoc. „Tady musíme být tvrdší, než jsme byli doposud,“ podotkl státní tajemník. Navíc africké státy stojí o přístup na evropský trh a my jim to můžeme umožnit za těch a těch podmínek.

Chcete být poslancem?

„Chtěl byste být poslancem?“ ptala se dál hosta Světlana Witowská. „To, co umím dobře, je část administrativní a zahraničí. Práci parlamentní umím relativně nejméně. Ale je to na rozhodnutí pražské organizace,“ konstatoval.

Na přetřes přišla také prověrka, o kterou Prouza zažádal u Nejvyššího bezpečnostního úřadu. Otázkou je, kdy a zda vůbec ji dostane. Hradní kancléř Vratislav Mynář o tom ví své. O prověrku zažádal a po dlouhém zkoumání bylo rozhodnuto, že ji nedostane. Mynář se rozhodnutí NBÚ brání právní cestou. Prouza si podle vlastních slov nepřipouští, že by prověrku nedostal. K práci s evropskými materiály ji prý stejně moc nepotřebuje, protože to, co mívá na stole, se často objevuje napřed v novinách, takže nejde o žádné utajované materiály.  

Téma prověrky nevnímá jako problém, ale europoslanec Pavel Telička (ANO), jenž se stal místopředsedou Evropského parlamentu, Prouzovi vzkázal, že by to měl vnímat jako hendikep. Státní tajemník si z toho podle všeho mnoho nedělá. „Cítím to jako útok ANO a Mladé fronty Dnes, která toto téma jako první otevřela,“ vyjádřil se k tématu host.