Jaroslav Štefec totiž ve videodiskusi s europoslancem Ivanem Davidem odpovídal na otázku, nakolik je složité vystoupit ze Severoatlantické aliance (dále jen NATO). A zmínil také plány, které mají případným odchodům zabránit. „Technicky to není vůbec složité, technicky je to velmi jednoduché, ale stejně jako se kdysi svého času Řecko snažilo trhnout ze Severoatlantické aliance, k nám v rámci Varšavské smlouvy vstoupila v srpnu vojska, došlo v rámci Řecka k povstání elitních jednotek, které vyvolaly vojenský puč. A nastala takzvaná hrůzovláda tří černých plukovníků. Během prvního měsíce přišlo o život přes osm tisíc Řeků. Vystoupit je jednoduché, ale politicky je to prakticky vyloučené,“ vysvětlil vojenský analytik. 

Štefec redakci řekl, že zcela jistě existují konkrétní plány a jsou navázány na konkrétní kroky vytváření pátých kolon v jednotlivých zemích: „Jestliže vezmu techniku vystoupení z NATO, je to jednoduché, ale v momentě, kdyby se některá země začala reálně stavět proti členství v NATO, nastoupí externí mechanismy vedení příslušné země k poslušnosti. A tyto mechanismy mají dopředu připravené scénáře, samozřejmě mají i dopředu připravené lidi, kteří na to budou konkrétním způsobem reagovat. Oni mnohdy ani nemusejí vědět, že v tom mají svoji úlohu. Ale tu úlohu mohou do jisté míry sehrát,“ uvedl. Připomněl, že asi dva a půl roku zpátky napsal víceméně hypotetický návod pro pučisty – amatéry. V něm uvádí, jakým způsobem lze připravit státní převrat; a právě tento mechanismus přípravy státního převratu je podle něj v podstatě popis, jakým by došlo k umravnění příslušné země. Ať už na úrovni politické nebo případně vojenské, pokud by ta politická ne zcela zafungovala.

Velmoci plánují dopředu

„Tyto plány samozřejmě existují. Jsou to plány na úrovni nejvyššího velení NATO, ale na rovinu, mně se o nich příliš mluvit nechce. Jde o plány, které mají konkrétní názvy, ale původně byl plán připraven, když se rozjel komunistický převrat v Itálii v padesátých letech. Tam byly podniknuty konkrétní kroky podle konkrétních mechanismů. Plány se dále rozvíjely a Řecko bylo konkrétní realizací těchto plánů,“ popsal vojenský odborník. „Podobné plány mají i ostatní velmoci, ale tyto plány vznikají na úrovni těchto velmocí, protože velmoci musejí plánovat dlouho dopředu. Musejí vytvářet podmínky, aby v případě, že dojde k narušení mocenských plánů v rámci reakcí na konkrétní tahy protivníků, byly dlouhodobě připraveny provádět konkrétní kroky ještě předtím, než tyto kroky protistrany nastanou. Případně provádějí kroky, aby dokázali mocensky ovládnout konkrétní prostor,“ sdělil s tím, že kroky jsou v první řadě ekonomické a politické.

Jako konkrétní příklad uvedl ovládnutí Krymu, kde došlo k určitým postupům postavených na řadě znalostí a dlouhodobých smluv, určitých podmínek a pravidel. „Došlo k referendu, které naprosto legálně připojilo Krym k Ruské federaci bez ohledu na to, co si o tom kdo myslí. Došel k tomu i, tuším, Evropský soudní dvůr, který řekl, že kroky byly provedeny v souladu s mezinárodním právem a podle mezinárodních smluv.  Stejně tak bylo připojeno Kosovo víceméně k Albánii, tam se vlastně také nikdo nikoho neptal. A to jsou konkrétní tahy, které jsou připravovány dlouhodobě a jsou jimi vytvářeny podmínky. Všechny velmoci hrají šachy na mezinárodní šachovnici a toto jsou konkrétní tahy dlouhodobě připravované dopředu,“ tvrdí Jaroslav Štefec.