Tento rok se ramadán slaví od 27. května do 25. června a vzhledem k rostoucímu počtu muslimů žijících v Evropě se tento svátek stále více týká i našeho kontinentu. Muslimové během tohoto svátku nesmějí za denního světla jíst ani pít, což může být značně limitující. Mohou se cítit vyčerpaní a nepodávají stoprocentní výkon v práci či při studiu.

„Do problémů se dostali muslimští studenti žijící ve Velké Británii. Národní zkoušky GCSE, které se skládají v šestnácti letech, a takzvané A-Levels, které jsou obdobou českých maturit, připadají v letech 2016 až 2018 na období ramadánu. Britská Společná rada pro kvalifikace, která spravuje všechny britské národní zkoušky, se rozhodla vyhovět muslimským studentům a naplánovala rozpis zkoušek tak, aby zkoušky z nejpopulárnějších předmětů, jako jsou matematika nebo angličtina, spadaly do dnů mimo ramadán. Informuje o tom server britského deníku The Guardian. Českým čtenářům informaci zprostředkoval server Echo24.cz.

Celý text naleznete zde.

Na ramadán berou ohled už i v Německu, kde se během tohoto svátku vysílají přesně časy východu a západu slunce. Není bez zajímavosti, že muslimové musejí v Evropě hladovět a žíznit mnohem déle než kupříkladu ve většinově muslimské Indonésii, která je blíže rovníku. V Indonésii svítí slunce během ramadánu asi 13 hodin, ve Velké Británii je to až 19 hodin. Teprve po západu slunce si mohou dopřát slavnostní večeři nazývanou iftar.

Muslimové žijící v Evropě si navíc často stěžují, že jim schází atmosféra jejich nejdůležitějšího svátku v roce, na kterou byli zvyklí z domova. Ve většinově muslimských zemích jsou na ramadán vyzdobena celá města. V Evropě nikoli a muslimům se prý po tradiční atmosféře stýská. Ve Švédku se ovšem pokusili vyjít muslimům vstříc.

„Ve Švédsku v roce 2013 se politici napříč politickým spektrem shodli, že ramadán je novou švédskou tradicí. U příležitosti ramadánu byla podávána ve švédském parlamentu slavnostní večeře iftar,“ píše server.