Vystupující se podle Čecha dopustili mnoha kontroverzních výroků a dezinformací, což je však klasický modus operandi ISSTRAS, který obvinil Velkou Británii a USA z migrační krize a spolupráce s Islámským státem. Čech zmiňuje i časopis Artěk, který šíří dezinformace o ukrajinské krizi.

A právě Artěk a ISSTRAS pod záštitou SPD Tomia Okamury uspořádali seminář Mýty o Rusku, na kterém vystoupili Andor Šándor, Vladimír Prorok či Martin Koller a bývalí spolupracovníci StB Oskar Krejčí a Zdeněk Zbořil. Také „poměrně kontroverzní komentátor Jan Petránek“.

Na úvod se pustil Okamura do kritiky všeho západního s tím, že veškeré vnímání minulosti je zkreslené západní propagandou. „Postěžoval si na údajné černobílé vidění světa, kde Spojené státy mají mít pověst hodného mírotvorce. Kontroval přitom mimo jiné tvrzením, že USA v rámci boje proti komunismu podporovaly Augusta Pinocheta a skrze své finančníky, jako byl Henry Ford, dokonce i Adolfa Hitlera.“

Vystoupení Zdeňka Zbořila komentuje Čech jen velmi stručně s tím, že Zbořil řekl, že je „na Západě Rusko prezentováno jako nepřítel, který může ve světě za vše špatné“, což jsou argumenty, kterými se zaštiťuje šíření základen NATO blíž k Rusku, což je podle něj „příprava na novou operaci Barbarossa“.

• Celý text zde

Největší prostor v Čechově reportáži však dostal Andor Šándor, který působil jako takový obhájce západního postupu. Uvedl totiž, že sice nefandí ruské zahraniční politice, ale rozhodně podle něj Rusko nepředstavuje závažnou vojenskou hrozbu, kterou je oblast Kavkazu. Rusko podle něj v Sýrii selhalo. Mainstreamová média však podle něj těžko šíří propagandu, za což však sklidil kritiku z publika.

Jako fanoušek Ruska se však projevil Martin Koller. „Myslí si, že Rusko má právo prosazovat zájmy země a jejích občanů. To má být přirozené a činí to tak všechny ostatní velmoci až na Evropskou unii. Ta podle Kollera funguje jako nástroj Spojených států k rozpoutání války s Ruskem,“ píše Čech s tím, že podle Kollera nemá Rusko zájem rozpoutat válku v Evropě. Ruské výpady do sousedních zemí pak označil za „jakési zastávání se slabších proti agresorům“ a uvedl příklady ruské intervence v Gruzii, na Krymu a současné boje Arménů „proti údajně třikrát silnějším Ázerbájdžáncům podporovaným Tureckem“.

Podle Jana Petránka je Rusko zahnané do defenzivy, ale přitom se jen snaží udržet současný běh věcí a brání vypuknutí třetí světové války. „Projevem tlaku na Rusko podle něj měl být převrat v Ukrajině, který prý zosnovala Severoatlantická aliance, a údajně plánované stavby základen FBI a NATO, jež by mohly ohrozit zde umístěnou ruskou černomořskou flotilu.“

Podle Oskara Krejčího, posledního řečníka, je současná kauza Panama Papers a mediální spojení s prezidentem Putinem jen snaha Západu ještě více zdiskreditovat ruského prezidenta. Rusko je přitom mnohem demokratičtějším prostorem než Západ jako takový.