"V diskusích o krizi eura se u nás často ozývají mudrlantské hlasy nabádající aktéry, čili evropské politiky, aby zachraňovali a urychleně integrovali unii, protože jde o mír, o evropskou solidaritu, o budování společného státu a další ušlechtilé ideály, a zároveň straší rozpadem společného trhu a světovou hospodářskou krizí," píše Tomský do svého blogu na serveru Aktuálně.cz.

"Krize společné měny není krizí unie (sedmadvacítky) ani společného hospodářského trhu, ani (ještě) budování společné technokratické vlády (ta teprve přijde) a až na ztrátu prestiže eurokratů je to krize zadlužených tzv. sociálních evropských států, které celá léta úspěšně balamutily světový trh svou nerozbornou měnou, jež umožňovala hlavně ale nejen těm méně výkonným, aby se zadlužovaly za laciný německý úrok."

Jde o krizi měnovou, ne dluhovou

Převážně v Německu proto teď zuří bouřlivé diskuse, jak se zachovat, jak bojovat o přežití jednotné měny, ale zároveň neotřást celou Evropskou unií.

"Sorry, z pasti eura dobré řešení neexistuje," konstatuje Tomský. "Jakmile se tabu opuštění eurozóny jednou prolomilo, investoři se začali zbavovat dluhopisů a dluhy států narůstají. Nedůvěra vůči eurozóně se šíří a začíná ovlivňovat i postavení eura a investic do eurozóny. Tady už nejde o dluhovou krizi, nýbrž o krizi měnovou. Ti nevýkonní se z deflace k výkonnosti v kazajce eura nikdy neproberou. A dokud se Německo nerozhodne pro inflaci, bude tlak na rozpad sílit. Jenomže mírná inflace nesolventnímu jihu nepomůže a velká rozloží hospodářství severu."

Experiment eura je podle Tomského odsouzen k záhubě. "Buďme umírněnými optimisty, že bude krach katarzí a krokem zpět ke svobodnému pragmatickému hospodářskému společenství bez ideologie," doufá. "Něco tak pozitivního by budovatelé Unie dobrovolně nikdy nepřipustili."

Čtěte:

Jan Bureš: Eurozóna se neobejde bez společné pomoci bankám

Ekonomka: Eurozóna osekaná? Ano, o Řecko, Španělsko a Portugalsko

František Matějka: Evropská unie a eurozóna aneb demokracie a svoboda není totéž