„Aktuálně se válka k nějakému konci nechýlí. Ani jedna strana nedává najevo, že by neměla vůli dále pokračovat. Ta fronta zůstává nadále dynamická, a tím pádem jakékoliv predikce jsou pro nás v této fázi obtížné,“ poznamenal Smetana k aktuálnímu stavu válečného konfliktu. „Těch faktorů je strašně moc a je to něco, co se potom velmi dobře analyzuje zpětně, v tom zpětném zrcátku vidíme ty klíčové body, kdy došlo k nějakému zvratu konfliktu, kdy se něco významně posunulo, ale během toho samotného konfliktu něco takového identifikovat je strašně těžké. Za prvé máme velmi omezené informace, to v každém případě, a za druhé to množství těch událostí, které se ještě mohou stát, které k něčemu povedou,“ poznamenal a poukázal například na západní pomoc. 

„My v tuto chvíli předpokládáme, že bude kontinuální, že bude pokračovat, ale na druhou stranu například Rusko doufá, že Západ se v nějaké fázi vyčerpá a bude útočit na Ukrajinu, aby s Ruskem jednala. Takže tam jsou odlišná očekávání, a tím pádem v téhle fázi můžeme těžko odhadovat,“ sdělil Smetana.

Hovořil také o tom, jak se změnila situace ukrajinských jednotek od dobytí Chersonu. „Od dobytí Chersonu se situace změnila v tom, že v tuto chvíli dobytí Chersonu byla poměrně náročná operace. Když si vzpomeneme na dobytí Charkovské oblasti, tam se podařil Ukrajině velmi zásadní průlom, který byl velmi rychlý, a podařilo se jí dobýt velmi rozsáhlé území, které předtím Rusko okupovalo, během velmi krátké doby. Cherson naopak ukázal, jak může vypadat další postup ukrajinské armády, který už nebude tak rychlý, mnohem více se projevila ruská mobilizace. To znamená, že Rusko bylo schopné do značné míry nějakým způsobem zaplácat ty díry, které mělo z pohledu nedostatku mužů, a vidíme také mnohem větší kompetenci ruského velení, které bylo schopné se například z Chersonu stáhnout mnohem organizovaněji, než to bylo v Charkově,“ dodal také Smetana.

„Rusko se v současné době potýká s nedostatkem munice. My v současné chvíli vidíme, a je to něco, co můžeme vidět po Chersonu, že Rusko začíná šetřit na některých místech fronty s municí, že už nemá tak velké zásoby, jako mělo doteď, a vlastně zásadní analytici v tuto chvíli odhadují, že buď něco mezi jarem letošního roku, nebo až podzimem, zimou letošního roku se Rusko bude potýkat s velmi zásadním problémem, s nedostatkem munice, který teoreticky může řešit, ale je to minimálně něco, co před ním stojí jako výzva,“ řekl Smetana. Rusové podle něj dále vyrábějí další munici, ale její spotřeba je daleko vyšší než kapacity tu munici nadále vyrábět. Podle jeho slov je Ukrajina v současné době v lepší pozici, ze které by mohla zahájit ofenzivu. 

Analytik už před časem varoval, že pokud budou ruští vojáci z Ukrajiny vytlačeni, vzroste i nebezpečí, že ruský prezident Putin sáhne k taktickým jaderným zbraním. „Klíčový faktor je, zda v tu chvíli bude Vladimir Putin a jeho okolí tyto události vnímat jako něco, co přímo ohrožuje další fungování jeho režimu. To znamená: potenciálně kolaps ruských vojsk, zejména ztráta Krymu, který je pro současný ruský režim politicky velmi důležitý, může přímo ohrozit Vladimira Putina a jeho nejbližší okolí. Pokud to tak bude, v tu chvíli je skutečně ta šance, že použije jaderné zbraně proto, aby svůj režim zachránil, a to i fyzicky sám sebe. Toto můžeme brát velmi vážně,“ poznamenal nyní Smetana.