Slovenská policie si pro aktivistku přišla v pátek nad ránem, v neděli byla předvedena před vazebního soudce v Banské Bystrici. Státní zastupitelství v jejím činu našlo násilí proti skupině obyvatel, hanobení rasy a přesvědčení a podněcování k národnostní, rasové a etnické nenávisti. K tomu ještě přihodilo výrobu extremistických materiálů.

Soudce návrhu na vazbu vyhověl, a to proto, aby Meleková neměla možnost dále páchat zmíněnou trestnou činnost. Zde nejspíš sehrál roli její slib na videu, že „každého, kdo se mi postaví do cesty, bez problémů oddělám“.

V České republice v rámci solidarity s Melekovou následně na mnoha místech pálily Korán desítky lidí. Někde se to obešlo bez policie, jinde naopak byla od začátku. Horko bylo zejména v pražské Stromovce, kde od počátku avizovali protestní akci zastánci migrace a policie byla nezbytná k tomu, aby obě skupiny od sebe oddělila. Přesto nikde policisté k pálení muslimské svaté knihy trestněprávní důsledky nevyvozovali. Redaktory webu Lidovky.cz zajímalo, jak je to možné a v čem je česká úprava tak odlišná od slovenské, když tam aktivistku vodí k soudu v pověstném „medvědu“, zatímco v ČR po tomtéž jednání člověk v klidu odejde domů.

Hranice mezi svobodně projeveným názorem a trestným činem je prý často velmi nejasná. Podle expertů, které web oslovil, existuje v České republice výrazně liberálnější pohled než jinde a užívaný výklad preferuje spíše svobodu projevu.

„U nás je svoboda projevu vykládána poměrně extenzivně, společenská debata je tu posunutá,“ tvrdí Miroslav Mareš, expert na extremismus z Masarykovy univerzity v Brně. „Na různých satanistických koncertech byly hanobeny křesťanské symboly, třeba kříž, a také se po tom nešlo,“ dodává.

Advokát Robert Cholenský, který již v podobných případech vystupoval, jeho slova tak úplně nesdílí. Podle něj by v českém právu agilní policista či státní zástupce klidně mohl vyvodit trestněprávní důsledky a začít takového člověka stíhat, nejspíš za hanobení národa, rasy, etnické nebo jiné skupiny. „Když bude někdo hodně chtít, tak to tam může zkusit napasovat. Umím si představit takového státního zástupce,“ dodal.

Podle Cholenského je ale mimořádně důležité, aby svoboda slova a z ní vyplývající právo na politický projev, byť třeba velmi podivný, byla respektována. „Žijeme v demokratické zemi a každý má právo projevit svůj názor i na Korán nebo na islám. Kdyby se toto nedalo dělat, potom bychom významným způsobem eliminovali veřejnou diskusi,“ varuje advokát.